Do branky Tottenhamu jste šel v 63. minutě utkání Tottenham - Aston Villa. Co vaší premiéře předcházelo?
Asi půl hodiny před koncem šel Robinson do souboje s jedním z protihráčů, ten do něj trochu nešetrně zajel a náš brankář zůstal ležet. A trenér Jol mě okamžitě poslal rozcvičovat.
Ale na střídání jste si přece jen ještě pár minut musel počkat.
Robinson to po ošetření ještě chvilku zkoušel, ale naražená holeň ho bolela, kulhal, tak šel nakonec ven.
Jak jste své první okamžiky na scéně Premier League vnímal?
Už jsem říkal, že se to seběhlo nakvap, takže jsem si to ani moc neuvědomoval. Vedli jsem tři jedna, za chvíli jsme dali další gól, tak jsem měl klid. A nakonec jsme vyhráli pět jedna.
Musel jste v brance Tottenhamu nějak vážněji zasahovat?
Kdepak, naši hráči toho soupeři moc nedovolili. Sebral jsem pár neškodných pasů, které ke mně prošly, a pak jen několik malých domů. Prostě pohoda.
Ale aspoň vás viděli v akci vaši manažeři Zdeněk a David Nehodovi a navíc i slávistický ředitel Vladimír Leška, kteří váš londýnský klub navštívili služebně.
To byla fakt náhoda. Nemohli přece tušit, že se Robinson zraní. Škoda, jen, že na mě nic pořádného nešlo, abych se jim mohl ukázat.
Už jste měl někdy po lednovém příchodu ze Slavie podobnou šanci střídat Robinsona?
Bylo to hned v prvním zápase po mém příletu do Anglie. Hráli jsme v Boltonu a ve druhém poločase měl Robinson nějaké potíže s nakopnutým kolenem. Vypadal na střídání a tak jsem se už pilně rozcvičoval. Jenže Robinson dal za chvíli znamení, že to dochytá. Tak jsem si šel zase sednout na lavičku.
Tři měsíce, co jste v Anglii, tedy jenom trénujete?
Převážně ano. A čtyřikrát nebo pětkrát jsem byl chytat za rezervu. Trenéři chtějí, aby se všichni gólmani nějak protočili, protože celkem je jich v Tottenhamu šest. Ale dvojku Robinsonovi dělám jen já.
Jak v prvoligovém týmu roli druhého gólmana snášíte?
Celkem v klidu. Dobré bylo, že jsem věděl, do čeho jdu. Moje angažmá bylo takhle domluvené. Mám prostě Robinsonovi krýt záda, protože v Tottenhamu jsou další brankáři mladí a tudíž nezkušení. A klub nějakou tu zkušenost i na místě dvojky nutně potřeboval.
Jste v Tottenhamu na hostování do června 2006. Takže neříkejte, že byste si Premier League nechtěl zkusit víckrát.
Kdo by nechtěl. Ale jak už jsem říkal, věděl jsem, jakou tady mám hrát roli. Pochopitelně bych se rád dostal do branky častěji, ale Robinson je opravdu dobrý, zatím nebylo zapotřebí s místem gólmana hýbat. Vždyť se dokonce vypracoval i na jedničku v anglickém národním mužstvu. Uvidíme, co moje další anglické týdny a měsíce přinesou.
Dvě kola před koncem soutěže je Tottenham na sedmém místě tabulky, o skóre před Middlesbrough. Příští víkend hrajete na trávníku právě tohoto soupeře, končíte pak doma s Blackburnem. Jak jsou pro vaše mužstvo tyhle zápasy důležité?
Ohromně. Stejně jako ty předcházející. Spoluhráči říkali, že ze sedmého místa ještě můžeme jít do Poháru UEFA. Jinak je to jen do šestého, ale protože ve finále Anglického poháru jsou Arsenal s Manchesterem, půjde do Poháru UEFA i tým ze sedmého místa. Do téhle evropské soutěže jde totiž vítěz či finalista Anglického poháru, ale v tabulce zatím druhý Arsenal i třetí Manchester mají ve hře Ligu mistrů. Podle toho, na jakém místě tabulky kdo skončí. Druhý z tabulky jde do Ligy mistrů přímo a třetí do kvalifikace.
Jak v Anglii vypadá vaše soukromí? Co například bydlení a rodina?
Hezký řadový domek poblíž našeho tréninkového centra jsem si vybral koncem února, pak to přiletěla schválit i manželka, takže už přes dva měsíce je rodina i se čtyřletou Adélkou pohromadě. Je to taková uzavřená a střežená lokalita, je tam klid a pohoda.
Jaké jste dostal od klubu auto a co jízda vlevo?
Svého volkswagena jsem si přivezl z Prahy, takže řízení mám po našem nalevo. A na jízdu vlevo jsem si zvykl rychle. Obavy jsem z toho měl, ale za týden jsem měl všechno zautomatizované, jako kdybych tu jezdil odjakživa. A to samé Martina, která si bez problému dojede kam potřebuje.
A co angličtina?
Pokud jde o fotbal, tak už se domluvím. A docela obstojně i s neanglickými spoluhráči. Nedávno jsem si spočítal, že v Tottenmhamu je včetně rezervy šestnáct národností. Na fotbalové téma se můžu bavit i s holandským trenérem Jolem, ale když to mezi sebou v kabině spustí Angličani, nemám nejmenší šanci. To se nechytám ani náhodou.
Co tedy děláte pro to, abyste se chytal co nejdřív?
Pilně se učím. Chodím na angličtinu v klubu a navíc si ještě platím soukromé lekce.
Na kolik taková soukromá lekce angličtiny vyjde?
Běžně se tu platí třicet až čtyřicet liber za hodinu. A samozřejmě, že na naše koruny to nepřepočítávám.
Zmínil jste se o šestnácti národnostech. Kolik je vůbec v Tottenhamu hráčů?
Je tu devětačtyřicet fotbalistů s profesionálními smlouvami, z toho třicet hráčů tvoří širší kádr prvního mužstva. Včetně Davida Limberského, který do klubu přišel loni v prosinci, ale hraje za rezervu. A co jsem tady, tak si nevzpomínám, že by byl někdy v lize aspoň na lavičce. Jsem zvědavý, jestli na něj Tottenham teď v červnu uplatní opci.
Je v Tottenhamu něco, co vás překvapilo?
Pokud jde o systém přípravy, je to v podstatě stejné jako v Česku. Rozdíl je jen v tom, že v Tottenhamu většinou první mužstvo a rezerva trénují společně, a že tu neznají dvoufázový trénink. A vlastně ještě něco. Každý trénink začíná všech šest brankářů společně. Teprve v další fázi přípravy je trenér gólmanů rozděluje podle požadavků hlavních koučů.
Víte, že Slavia dnes hraje důležitý zápas s Teplicemi.
Samozřejmě. Vždyť si s bývalými spoluhráči často telefonuju, takže v obraze jsem. České televizní programy jsem si instalovat nedal, aby mě nelákalo poslouchat češtinu, ale o to pečlivěji sleduju internet.
Takže jistě nepohrdnete podrobnou on-line reportáží z dnešního zápasu Slavia - Teplice na internetové adrese fotbal.idnes.cz.
Tak to si piště, že ty dvě hodiny u počítače sedět budu.
