„Musím to brát ve dvou rovinách – jedna je nějaký můj výkon, druhá ten týmový. Bohužel jsme nedali gól, i když jsme poměrně dlouho měli početní výhodu. Musíme pokračovat v tvrdé práci. Ono to štěstí se k nám přikloní. Věřím tomu,“ pokračoval Letáček, který do Baníku přišel z Pardubic loni v létě.
Trenér Pavel Hapal hodně obměnil sestavu. Kdy jste se dozvěděl, že budete chytat?
Nějakou dobu jsem věděl, že bych v bráně mohl být, abych se připravil.
Jaké to po takové době bylo?
Od nového roku jsem dostal příležitost v béčku, takže jsem byl rozchytaný, chytal jsem tam tři zápasy. Snažil jsem se přenést to, co jsem předváděl ve třetí lize i do té první, byť je to o dva stupně víc a ten tlak je tady trošku větší.
Vystrašila vás víc nebezpečná střela Valenty v závěru utkání, kterou jste vyrazil z pod břevna, anebo centr Preislera, po němž se míč odrazil od břevna za branku?
Určitě obě situace. To břevno bylo nepříjemné, balon, když se zvedl, jsem okamžitě ztratil ve sluníčku. Trochu jsem kalkuloval, že by mohl jít za branku a pak mi nezbývalo nic jiného, než se nad tou situací usmát spolu s Karlem Pojezným. A ta střela Valenty byla taková jediná nebezpečná v zápase. Jsem rád, že jsem v ten moment mohl týmu pomoct.
A ještě tam byla i malá domů od Pojezného, po níž jste za míčem běžel ke své brance...
Jo, to si už ani nepamatuji, jak situace vznikla. Byl tam nějaký nákop, hlavička a pak do toho vběhl Karel. Před zápasem se mě ptal, jestli chci malé domů mimo bránu, tak jsem rád, že mě poslechl.
Dával vám nějaké rady Jan Laštůvka, jehož jste v brance vystřídal?
Rady úplně ne, ale snažil se mě povzbudit, ať zachovám klidnou hlavu, že ligu jsem už chytal, že vím do čeho jdu, ať se snažím ukázat to nejlepší.
Je jiné chytat ligu za Pardubice a za Baník?
Každopádně. Ač mám Pardubice v srdci, tak tady ten tlak na vás je mnohem větší. Těší mě, že tu školu života, tu fotbalovou školu, tady mohu prožívat.
Brankáři řeší, zda hrát jednoduše, anebo se více zapojovat do kombinace. Jaké jste měl pokyny?
Trenéři mi něco říkali, s hráči jsme se o něčem bavili, ale ve výsledku vždy záleží na situaci. Když je spoluhráč volný a dá se hrát po zemi, tak proč mu balon nedat, ale když cítíte, že by se mohlo stát něco špatného, je lepší to nakopnout dopředu. Tijani odehrál velice slušný zápas, souboje vpředu poměrně vyhrával, tak proč míč neposlat na něj.
A stopeři před vámi to také uskákali, že?
Jak Bitri, tak Pojezný byli perfektní v těch vzdušných soubojích. Určitě mi práci hodně usnadnili, nepouštěli soupeře do nebezpečných situací.
Jak s Eneem Bitrim, který je Albánec, komunikujete?
Částečně anglicky, částečně česky. Základní slova rozumí – pravá, levá, ven, dozadu – ale jinak, když si něco vysvětlujeme, tak v angličtině.
Co říkáte na jarní jízdu Pardubic?
Měl jsem tu čest zavítat na jejich nový stadion, byl jsem se podívat všude. Jsem rád, že se jim daří, protože kluky znám, zaslouží si to. Trenér Kováč tam přinesl trochu jiný vítr, než byli v minulosti zvyklí. Ač trenér Jiří Krejčí, u něhož jsem hrál a který trénoval Pardubice dříve, je správný chlap, tak kluci poznali něco nového a očividně jim to svědčí.
Ale asi by vše bylo veselejší, kdyby Baník a Pardubice nebojovaly o záchranu...
Každopádně. Bohužel to tak je, ale udržet se musíme my, my jako Baník. Teď kopu za tento tým.
