Trenér Komňacký před časem rozhodl, že pokud nebudete mít po podzimu náskok tří bodů na předposledního, začnete přípravu dřív, už těsně po Vánocích. Teď už je jisté, že to nestihnete a dovolená bude kratší...
Pro mě osobně to nebyl motiv, akceptuju to. Kdy začít přípravu je věcí trenéra a já to musím respektovat. Pro mě jsou důležité body na hřišti, a ty my bohužel nezískáváme. Kdybychom měli o deset bodů víc, klidně to vyměním za celou dovolenou. Ale nemáme je a čeká nás krušné jaro, teď už je situace hodně vážná.
Proč jste na Žižkově tak selhali?
Protože jsme se nepřizpůsobili domácím. Dostali jsme čistý gól z rohového kopu, to se povede jednou za rok, možná za tři..., ale i přes tenhle náhodný gól musím uznat, že domácí byli agresivnější, na tomhle rozbitém hřišti umí hrát. My jsme takhle, bohužel, nehráli, a proto jsme zůstali bez bodu.
Kopali jste čtrnáct rohových kopů. Jak to, že z toho nebylo nic, co chybělo?
I o tom se delší dobu bavíme, je v tom problém. Jestliže máme dejme tomu deset slušně kopnutých rohů, pět hráčů, kteří mají okolo 190 centimetrů a ani jednou nehlavičkujeme..., leží na nás prostě deka. Musíme zkusit v tomhle stavu ještě zvládnout poslední zápas s Teplicemi, i když to bude hodně těžké. A na jaře udělat všechno pro záchranu. Situace je zlá, takovou já osobně nepamatuju..
Jak je kapitánovi po takovém duelu?
Velmi špatně. Samozřejmě hledám, sedím, dumám, kde je chyba... Každý z našeho kolektivu by si především měl uvědomit, jestli do toho dává všechno, jestli fotbalu odevzdává maximum. Pak by byl výsledek zřejmě úplně jiný, ale nechci nikomu sahat do svědomí. Ti jednotlivci ví, o kom je řeč.
I na Žižkově to vypadalo, jako by to některé zrovna nebavilo, že?
Mám taky takový pocit. Víc se k tomu nechci vyjadřovat, je smutné se na to koukat. Každý si píše svoji budoucnost sám...
Snažil jste se s některými těmito spoluhráči třeba mluvit i mimo kabinu?
Jména říkat nebudu. Všichni, co se v Jablonci pohybujeme, víme, že ne všichni tomu během podzimu odevzdali maximum. To ale není v mé kompetenci, je to věc vedení. Já se samozřejmě snažím co nejvíc pomáhat mužstvu, ale soustředím se hlavně na sebe. Je na každém, jak si načrtne své další působení. Spousta hráčů už z Jablonce odešla do lepších klubů, ale z tohohle fleku se těžko někam dostanou. Když se nedaří kolektivu, měli by se aspoň snažit zviditelnit oni sami.
Cítíte se ohrožení jako starší hráči? I na vás se valila kritika.
Na věku nezáleží, především na výkonnosti, to by si měli všichni uvědomit. A pokud se píše, že jsou Homola nebo Flachbart staří, je to divné, vždyť jim je 27 a 29 let! Gólman Špit je v nejlepších letech, Fukal má 32, pak jsem hrál už jen já, proto si nemyslím, že je problém ve věku.
