„Střílel z první na přední tyč a já jsem se přesouval, takže to byl těžký zákrok do protipohybu, naštěstí jsem to dokázal dostat ven,“ popsal Mandous zákrok z 10. minuty za stavu 1:0 pro Sigmu.
Čisté konto musel hájit znovu těsně před koncem půle. Tentokrát proti štiplavé střele Lukáše Bartošáka z úhlu, ovšem zblízka. A znovu nahoru na přední tyč. Brankáři vám potvrdí, jak těžká situace to je, ačkoli právě první tyč si musí hlídat za každou cenu, byť je třeba počítat také s přihrávkou na střed vápna. A zkuste proti pumelici letící kolem hlavy včas nastavit dlaň.
„Byla hodně nečekaná z velkého úhlu, naštěstí jsem tam nechal ruku,“ podotkl Mandous o dalším reflexivním zákroku, po kterém se mu ruka prohla dozadu, taková bomba to byla. „Těžké zákroky. Myslím, že nás semkly a vybojovali jsme tři body. Karviná hraje skvěle kombinačně, má výborné hráče.“
Ač se to nemusí na první pohled jevit, Mandousovy výtečné zásahy byly při výhře 3:0 stěžejní.
A ve druhé půli přidal další dva proti zakončením Papadopulose; nejprve nohou zblízka. „Už neměl moc síly a vystřelil jen tak. Tam mě to trefilo do nohy a kluci už to pak odklidili, týmová spolupráce.“ A na závěr svého působivého představení ještě někdejšímu útočníkovi Arsenalu či Leverkusenu vyškrábl technický obstřel zpoza vápna do vinklu. „Zápas jsem si užil a zákrok na konci byl pro diváky, akorát ti na stadionu nebyli, no,“ připomenul opatření proti koronaviru.
Nulu, už pátou v sezoně v sedmi zápasech, do kterých nastoupil, si opravdu zasloužil. Sklízel chválu ze všech stran. „Byl excelentní. Potvrdil nominaci do reprezentace, podal opravdu skvělý výkon,“ ocenil karvinský kouč Juraj Jarábek.
Neprůstřelný 309 minut
„Podržel Olomouc strašně moc, měl několik výborných zákroků. A to nás stálo body. Byl to Mandyho zápas a užil si ho,“ uznal jeho karvinský protějšek Václav Neuman, který si naopak do sítě srazil rohový kop Falty. Právě výkon brankářů rozhodl. „Aleš si dovezl reprezentační formu,“ přidal se olomoucký trenér Radoslav Látal.
Mandous zažívá v osmadvaceti vskutku průlomovou sezonu.
Po letech trpělivého čekání je ligovou jedničkou a připsal si i debut v reprezentaci v Lize národů proti Skotsku. Nechyběl ani v poslední nominaci. „Je důležité potvrzovat výkony a místo si zasloužit. Ale myslím si, že ano, že forma je,“ přemítá. Přihlásil se do boje o mistrovství Evropy? Muselo by se toho sejít víc. Nejen udržení top formy, ale nejspíš i zranění konkurentů, neboť konkurence mezi brankáři je v českém týmu špičková: Vaclík, Pavlenka, Koubek, Kolář,...
„Neřekl bych, že jsem se přihlásil o Euro,“ odpovídal na otázky novinářům. „V naší lize i v zahraničí jsou jiní gólmani, kteří chytají světové soutěže. Jsou jiná liga, o tom jsem se mohl přesvědčit sám,“ povídá skromně. I po návratu ze srazu však chytá v repre módu.
„Trénoval jsem deset dní s nejlepšími hráči z České republiky i zahraničí. Když vidíte Vaclíka, Pavlenku a Koubka, jak trénují, tak vám to dodá nový impulz. Hodně jsem se od nich za deset dní naučil. Moc mi to pomohlo.“ Látal kývne: „Je z něho cítit, jak je spokojený. Mezi špičkovými hráči určitě vyrostl.“
I díky Mandousovi zažívá Sigma snový start do sezony, je už třetí.
Sympaťák z obce Nekmíř u Plzně je druhý za slávistou Kolářem nejen ve sbírání nul, ale i v průměru inkasovaných gólů na zápas (0,71) a v sérii bez obdržené branky, jež natáhl na 309 minut. Olomouc se chlubí druhou nejlepší defenzivou v soutěži. „Aleš dlouho čekal na šanci. Tu si vydřel. Když někdy nebyl v nominaci, poctivě trénoval. Teď je odměněn za svou práci,“ pokračuje Látal. „Obrana s ním v zádech je jistější, ví, že neudělá chybu. Navíc má výbornou rozehru nohama.“
I díky ní zaujal Slavii. A byť se myšlenkami na novou výzvu nezabývá, je zřejmé, že roste pro větší klub.