"Až přijede za čtrnáct dní do Prahy, popovídáme si." Bývali kamarádi, v kabině seděvedle sebe, chodili spolu na kafe. Zatímco Horváth, současný hráč Teplic, nejraději koukal na filmy, Mpenza se vyžíval při surfování po internetu. "A pořád poslouchal písničky," vzpomíná Horváth.
Jméno Mpenza je v belgickém fotbale pojem. O tři roky mladší bratr Émile patřil mezi nejtalentovanější střelce Evropy, pětadvacetiletý Mbo žil ve stínu. To platí dál, i když za národní tým odehrál už 30 zápasů.
Právě v Mouscronu bratři začínali, pak se stěhovali do Kortrijku a slavnějšího Standardu Lutych. Zatímco Mbo, rodák z afrického Konga, odešel do Portugalska, Émila Mpenzu, jenž už se narodil v Bruselu, koupilo německé Schalke. Jejich cesty se rozdělily v roce 1999.
Kariéra staršího bratra se zasekla. V Lisabonu byl spíš náhradníkem a v roce 2001 ho klub vyměnil s Horváthem a útočníkem Špeharem za brazilského střelce Jardela. "Trio na výměnu" však bylo v Istanbulu nechtěné, nehrálo ani zápas a nedostalo ani halíř. Proto hráči postupně prchali jinam. Mpenzu na čtyři roky ulovil Mouscron.
