„Podělali jsme to,“ řekl.
Druhý gól, po kterém skoro třicet vteřin ležel smutně na zemi, jen dokonal říjnovou krizi Slavie.
Na co jsou šance, když nejsou góly?
K čemu je územní převaha, když chybí instinkt, šikovnost a v neposlední řadě taky klika v pokutovém území?
Kluž - Slavia 2:0, další porážka a postupová komplikace. Hosté opět nedali gól |
Marně se slávisté vztekali na portugalského rozhodčího Godinha. Ten jim extrémně důležitý souboj v Konferenční lize neprohrál, zato jim s gustem rozdal dost zbytečných žlutých karet. Za porážku 0:2 nemohl ani Tecl, byť byste u jeho výkonu našli vady.
Nejdřív si musel splnit povinnost u televizního mikrofonu, teprve pak v černém zimním kabátě odešel poděkovat věrným fanouškům. Jako poslední ze všech.
Když jste kráčel pod kotel fanoušků, co vám vlastně běželo hlavou?
Bylo mi těch lidí líto. Přijeli nás do Rumunska podpořit a my jim bohužel neudělali radost. Je to potřetí za sebou. Třetí zápas bez gólu. Třetí porážka. To si jako Slavia absolutně nemůžeme dovolit. Je to asi nejtěžší období, které tady zažíváme.
Jak z toho ven?
Nikdo jiný než my si z toho nepomůžeme. Je to na nás. My se musíme odrazit a zlepšit se.
Bylo skoro symbolické, že jste šel k fanouškům jako poslední ze všech. Nechtěl jste se jim omluvit?
Nestihl jsem děkovačku, tak jsem šel poděkovat sám. Vážíme si toho, že tu byli, že za námi stojí. Nevím, co bych jim řekl. Nemyslím, že to byl proti Kluži nějaký odevzdaný výkon, že bychom zápas odchodili. Na hřišti nebyl jediný hráč, který by nechtěl vyhrát.
 |
To nikdo neřekl, ale od čeho se chcete odrazit?
Je to jednoduché. Pracovat, bojovat a dotlačit tam nějaký gól břichem, kolenem. Abychom se v zápase dostali do vedení a nemuseli furt dohánět.
Po losu Konferenční ligy byl každý optimista. Že Slavia snadno vyhraje skupinu, že posbírá spoustu bodů do koeficientu. Jenže teď jste v kritické situaci. Věříte, že to mužstvo ustojí?
Kdybych nevěřil, nemělo by cenu, abychom ten fotbal dělali dál. To je na fotbale krásné, že co jsme teď podělali, můžeme hned v neděli napravit.
Prakticky celý zápas v Kluži jste útočili v devíti lidech. Proč to nešlo?
Dá se říct, že pořád čekáte na jednu šanci. Že přiletí centr, který vás trefí. Anebo se něco poodráží, projde. Jenže teď je všechno otočené. Když letí dobrý balon do vápna, tak tam nejsme. Když tam jsme, centr neprojde přes prvního soupeře. Všechno naopak. Je to těžké období a velká zkouška, jak tým zareaguje. Teď se ukáže, jak na tom jsme.
Jak na tom jste? Očekávání byla veliká.
Je to jedno s druhým. Zranili se nám kluci, kteří tyhle zápasy umějí hrát, protože mají zkušenosti. Pro některé hráče je to úplně nové. Jsou ve Slavii chvilku a ono trvá, než si zvyknete, že proti vám v lize každý hraje na sto dvacet procent, že všichni skáčou do střel. Ale doba hájení je pryč, teď už musíme zabrat a předvést kvalitu, kterou - věřím - máme.
Mimochodem, byla Kluž tak dobrá? Nebo spíš účelná?
Obojí. Strašně jim vyhovuje, když se dostanou do vedení. Umějí se pak zatáhnout až do vápna a tam je těžké je prostřelit z dálky nebo poslat přesný centr. Zvlášť v naší situaci, kdy máme smůlu a nic se k nám neodrazí. Jirkovi (Sorovi) chybí deset centimetrů a píchnul by balon do prázdné brány. Centry nám chodí kolem čumáku a nic.
Zato hned po deseti minutách necháte soupeře kopat penaltu. Takové chyby se opakují až příliš často, nemyslíte?
Dá se říct, že první gól soupeři pokaždé darujeme. Ale tentokrát jsem byl po prvním poločase stoprocentně přesvědčený, že to dokážeme otočit a konečně to zlomíme. Měli jsme tlak, do nebezpečných prostorů létaly centry. Jen absolutně nechápu, proč jsme od toho ve druhém poločase ustoupili.
