To ty sloupy.
Ty obrovité pilíře v rozích, které z dálky vypadají jako gigantické závity šroubů a až zblízka poznáte, že po nich vedou spirálovité cesty k ochozům vysokých tribun.
Pokud chcete po točité rampě dojít až nahoru, urazíte skoro půl kilometru a vystoupáte do čtyřicetimetrové výšky.
Díky sloupům, které stadion ozdobily při rekonstrukci před mistrovstvím světa 1990, je stavba architektonickým unikátem.
Italové nepřehánějí, když vás s gustem přesvědčují, že jejich fotbal je jako opera a San Siro je fotbalovou La Scalou.
Užívejte si ji, dokud ještě stojí.
Je totiž pravděpodobné, že brzy půjde k zemi. A zůstanou fotografie, videozáznamy a vzpomínky.
V Miláně už měsíce zuří spor o osud legendárního stadionu a existuje několik variant, jak to s ním dopadne.
První, na které se zatím shodují Inter i AC, je nejpravděpodobnější: San Siro by čekala demolice, která by vyšla na více než miliardu korun, a přímo na původním místě by vyrostl nový stadion.
Cena? Zhruba osmnáct miliard.
Termín otevření? Začátek sezony 2022/23.
Ještě kontroverznější alternativa zní: zbourat stadion, zbavit památné místo pověsti fotbalové Mekky a přestěhovat oba kluby do oblasti Sesto San Giovanni na severním okraji Milána.
Radost by udělala hlavně developerům, kteří by na původním místě mohli okamžitě začít plánovat výstavbu bytovek, obchodního centra nebo hotelu.
A pak je tu ještě spása pro staromilce: návrh milánského starosty Beppeho Saly, kterému je líto jen tak odstřelit třiadevadesát let tradice.
Radnici stadion patří, kluby chtějí svůj vlastní, aby nemusely být v nájmu. Sala je ochotný jim San Siro prodat za příznivou cenu, pokud se shodnou, že místo demolice kolosální stavbu společnými silami zrenovují.
Jenže...
„To by zabralo pět let. Když nastoupí buldozery, během osmi měsíců bude San Siro srovnané se zemí a do tří let může stát nový stadion,“ vysvětluje novinář Gaetano Mocciaro z webu Tuttomercato. „A kluby samozřejmě uvažují ekonomicky. Renovace by sice byla levnější, jenže aby stadion odpovídal všem přísným nárokům UEFA, muselo by se zřejmě výrazně ukrojit z osmdesátitisícové kapacity. Klesly by příjmy ze vstupného, což by se dlouhodobě nevyplatilo.“
Inter a AC, dva velcí rivalové, se navíc vzácně shodují, že aby mohly znovu dotírat na úplnou evropskou špičku, potřebují modernější domov.
San Siro stojí od roku 1926, vyrostlo v místech bývalého dostihového závodiště. A věk je na něm už přes všechen půvab přece jen znát.
Desítky let stadion sráží hlavně kvalita trávníku, na který přes vysoké tribuny a mohutnou střešní konstrukci dopadá minimum světla. Slavní nájemníci se nedávno vrhli do experimentu a rozhodli se upevnit přírodní porost syntetickými vlákny, což pomohlo, ale k dokonalosti má tráva pořád daleko - dál na ni musí navečer svítit speciální lampy, aby aspoň trochu zachránily, co ani zářící slunce přes mohutné stěny nesvede.
Fotbalisté Slavie se chystají na San Siru na zápas s Interem Milán.
Ani diváci na San Siru nenajdou komfort, na který jsou zvyklí v moderních evropských arénách. Nedostatek záchodů a dlouhé fronty u stánků s občerstvením ale vyvažuje jedinečná atmosféra.
Taková, jakou jinde nezažijete.
Fandové se zcela oprávněně bojí, aby v nových luxusních kulisách nevymizela. Slavia si ji ještě stihla užít. Další příležitost už přijít nemusí.
