Překvapilo vás, jak vás Ukrajinci v prvním poločase přehrávali?
Ani ne, věděli jsme, že jsou silní na míči. Byli rychlí a techničtí, měli jsme s tím problémy. Škoda, že Šural v úvodu neproměnil jasnou šanci. Kdyby ano, zápas by byl úplně jiný. Pak jsme se dostali pod tlak, na což nejsme z české ligy zvyklí. Snažili jsme se nedostat gól, to se nám bohužel nepodařilo a ke konci poločasu jsme inkasovali. To byla velká škoda.
Co se pak dělo v kabině? Byl velký rozruch?
Spíš jsme se snažili v klidu vydýchat a jít na to. Řekli jsme si, že soupeři nesmíme dát takový prostor. Když totiž mají míč, jsou hrozně silní a velice dobře umí zaútočit. Na začátku druhého poločasu jsme dostali druhý gól, ale potom jsme se konečně rozehráli.
Co jste si říkali po druhém inkasovaném gólu?
Že stále musíme hrát, abychom nedostali búra. Trochu jsem se bál, aby to neskončilo nějakým průšvihem, ale pořád jsme věřili a snažili jsme se hrát, jsme přece doma. A podařilo se nám remizovat. Ten můj kontaktní gól nás naštěstí nakopl a začali jsme hrát dobře.
Jak padl váš gól?
Bomba k tyči. (smích)
Berete výsledek 2:2?
Po tom průběhu určitě ano. Zápas to byl dobrý, diváci viděli hodně šancí. Bylo by samozřejmě lepší, kdybychom nedostali gól. Ale my vždy věříme, že se s výsledkem dá něco dělat, a bojujeme do poslední chvíle.
Ale probudili jste se až po dvou gólech.
Bohužel ano. Doufám, že jsme se z toho poučili a v odvetě budeme hrát dobře hned od začátku. Pořád je šance na postup, i když menší.
