Plzeň zdolala Lokeren 1:0 a po předchozí prohře 1:2 v Belgii jsou Západočeši v základní skupině Evropské ligy.
Neměl jste při té nastřelené tyči spíš dávat zpětnou přihrávku na nabíhající spoluhráče?
To je těžké. Jednou jsem to pod sebe dával a kluci stříleli nad. Když je člověk ve vápně, musí se prostě zakončovat. A že to byla tyč, to prostě byla ta smůla.
V závěru zápasu si Lokeren vytvořil nebezpečný tlak a vy jste se často bránili jen se štěstím. Co byste k tomu řekl?
Nám se nedařilo dotahovat brejky, vepředu jsme si pořádně nepřihráli. A oni tím získávali míče a tlačili se dopředu. Ale až na ten závar v konci jsme je do ničeho nepustili.
František Rajtoral
Hrál jste útočného pravého záložníka. Jak jste tuto nezvyklou roli přijal?
Hrál jsem takhle hodně dopředu po dlouhé době a s velkou chutí. Vyzkoušel jsem si to už při poslední lize s Boleslaví a doufám, že to nebylo nejhorší.
Kdy jste se dozvěděl, že budete hrát znovu ofenzivního záložníka?
Při taktické předzápasové přípravě.
Byl pro vás tenhle post nějakou zvláštní motivací?
Pro mě byl největší motivací samotný zápas. Za každou cenu jsme chtěli postoupit a s tím jsme do toho šli. Na hřišti to jistě bylo vidět.
Soupeřovi hráči na rozdíl od vás na promáčeném terénu hodně klouzali. Čím to bylo?
Oni měli turfy, kdežto většina z nás si vzala kolíky.
