Sotva člověk vstoupil na zaplněný Atatürkův olympijský stadion, bylo očividné, že příznivci Liverpoolu jsou proti milánským početně v převaze.
Reds zaplnili celou severní tribunu, po které před výkopem putovala velká čtvercová vlajka, a rozepjali svá červená křídla i do západní a východní části. Do Istanbulu jich dorazilo na čtyřicet tisíc.
Milánských byla polovina, ale hned na úvod si připsali ve fanouškovském duelu první bod. Italové totiž přijeli s propracovanou choreografií, kdy k rudým, černým a bílým šátkům postupně během slavnostního zahájení přibyl nápis Pensiero Stupendo (Nádherná myšlenka) a velká podobizna čerta.
Předznamenala pekelnou jízdu, kterou AC Milán v prvním poločase spustil. Optimistické Angličany zmrazil už v první minutě italský veterán Paolo Maldini.
Ale jen na chvíli. Reds zanedlouho opět prozpěvovali své chorály, skandovali, pískali, když soupeř držel míč, a potleskem oceňovali vydařené akce svých miláčků.
V první půli jich věru moc nebylo, prapor ofenzivy drželo AC. Navíc těsně před přestávkou během pěti minut přidalo další dva údery z kopaček Hernána Crespa. Argentinec byl rázem aspirantem na nejlepšího hráče zápasu a bohem davu rossoneri, kteří dokázali přehlušit nevěřící Reds.
A nebylo se proto co divit, když se v pauze objevila pruhovaná rudočerná vlajka s nápisem Forza Milan.
Už dopředu bylo jasné, že jeden z finalistů zlomí štěstí, které mu v důležitých zápasech nosí barva dresů. AC Milán coby domácí tým si sebevědomě vyžádal bílé, v nichž získal před dvěma lety poslední titul v Lize mistrů.
Liverpool zvolil svá klasická červená trička, v nichž dosud neprohrál žádné finále. Hráči měli ještě jednu motivaci - pokud vyhrají, zůstane klubu pohárová trofej za celkově páté vítězství v soutěži.
Navíc by se Liverpool mohl pyšnit značkou "nejvyšší kvality" UEFA Badge Of Distinction, modrobílým oválem přišitým na dresy s motivem poháru a počtem titulů, udíleným Evropskou fotbalovou unií nejúspěšnějším týmům.
Reds byli ovšem v poločase na ručník. Tisíce fanoušků se však nevzdávaly naděje a za zpěvu klubové hymny You´ll never walk alone (Nikdy nejdeš sám) se nastupovalo do druhé části normální hrací doby. Kouč Rafael Benítez přeskládal sestavu do ofenzivnější podoby, místo Finnana postavil Hamanna, a začal se dít zázrak.
Liverpool utekl z lopaty fotbalového hrobníka během šesti minut. K obratu zavelel v 54. minutě gólovou hlavičkou kapitán Steven Gerrard. Uběhlo necelých sto dvacet vteřin, když Vladimír Šmicer křížnou střelou z hranice šestnáctky prostřelil brankáře Didu, který neudržel míč. Za další čtyři minuty se Brazilec mohl vyznamenat při penaltě Xabiho Alonsa, ovšem Španěl zvládl vyražený míč vrátit do sítě.
Stadion vybuchl nadšením. Vyrovnání povzbudilo příznivce Reds k dalším oslavným chorálům během nervydrásajícího vyvrcholení Ligy mistrů, která šest a více gólů ve své historii zažila do té chvíle jen třikrát, a navíc jen ve svých dávných dobách na přelomu padesátých a šedesátých let.
Jak se blížila devadesátá minuta, všichni se smiřovali s prodloužením. Liverpoolští fanoušci se dočkali i svého favorita Djibrila Cissého, s nímž počítali už do základní sestavy finále místo Milana Baroše. Právě českého útočníka Francouz v 85. minutě vystřídal. Na hřišti ho uvítalo skandování jeho jména, Baroš se dočkal zdvořilého děkovného potlesku.
Během opatrných dvakrát patnácti minut prodloužení bylo zřejmé, že víc sil má AC Milán. Útočné snahy italského týmu vyvrcholily dvě minuty před koncem, kdy se do jasné gólové situace dostal ukrajinský útočný "zabiják" Andrej Ševčenko. A je hotovo, blesklo hlavou. Jenže liverpoolský gólman a polský reprezentant Jerzy Dudek vymrštil ruku a vyrazil míč, ani nevěděl jak.
Po rozlosování penaltového rozstřelu bylo jasné, že góly budou v chladné istanbulské noci padat jen do jediné branky. Loterii odstartoval milánský Serginho, který poslal svou střelu nad břevno skoro do řad italských fanoušků. Hamann proměnil a Reds začínali věřit ve šťastný konec.
Pirla uvítal pískot a poskakující brankář Dudek, který jeho střelu kryl. Cissé dal a radost liverpoolských nabírala obrátky. Ve třetí sérii ale dostaly zabrat i nervy. Milánský Tomasson se nemýlil, zatímco Riise nedal. Čtvrté kolo ze značky pokutového kopu proměnili jak Kaká, tak Šmicer.
Tíha zodpovědnosti dopadla na Andreje Ševčenka, který před dvěma lety na manchesterském Old Trafford v rozstřelu proti Juventusu rozhodl. Tentokrát narazil na Dudkovy rukavice...
"Steven Gerrard, Steven Gerrard, Steven Gerrard," skandovali mimo jiné fanoušci Reds a radovali se, stejně jako anglický kapitán a jeho tým. Když pak pětadvacetiletý záložník, který celou svou kariéru hraje jen a jen za Liverpool, zvedl nad hlavu pohár pro vítěze, rozpoutala se liverpoolská noc v Istanbulu.
Byla hodina po půlnoci místního času a ďáblové z Anfield Road se definitivně dočkali přijetí do nebe Ligy mistrů. Víc titulů ze soutěže nasbíral už jen zdolaný soupeř z Milána (šest) a španělská klubová legenda Real Madrid (devět).
