"Co je pro mě v téhle chvíli nejdůležitější? Že jsou už všichni v pořádku a trénují naplno," poznamenal Miroslav Beránek během speciálního cvičení, při němž si jeho svěřenci v nevídaném tempu přihrávali na jeden dotek. Mezi nimi se míhali i Vachoušek s Pitákem, kteří kvůli zdravotním problémům chyběli v nedělní lize na Bohemians.
Hrací plocha byla znamenitá. Přesně na mírné zaboření kolíků, ani zmrzlá, ani rozbředlá. Ne nadarmo se nad ní minulý čtvrtek rozplýval i kouč Lupescu, trenér Besiktasu. A k tomu příjemné sluníčko, které jako by fotbalisty přímo hladilo.
"Nádhera, konečně na normálním hřišti," pochvaloval si záložník Richard Dostálek, narážeje přitom na nedělní remízu na "travnatém betonu" Bohemians. Ryšavý záložník právě s několika spoluhráči nesl duralovou přenosnou branku, schylovalo se k závěrečné hře na dvě. "K tomu to počasí, to se prostě trénuje opravdu s chutí."
Z opačné strany přinesli druhou branku, polovina hráčů navlékla rozlišovací vesty a Beránek dal pokyn k boji. "Rychle, rychle, dávej to, až na hrot, pořádně," ozývaly se v jednom kuse jeho pokyny.
U lajny se na chvílku zastavil Rudolf Skácel a s bolestnou grimasou si masíroval koleno, s nímž v minulých týdnech tak zkusil. "Já se na to vykašlu," ulevil si. Naštěstí ale nic vážného, za pár vteřin už zase po hřišti jen létá a bije se o každý míč.
Vtom se kouč Beránek zamračí. "Boby, slušně, slušně," haleká na Zlámala, který doplnil jednu z tréninkových sestav. To když "Boby", jak se někdejšímu slávistickému brankáři přezdívá, jednoho z protihráčů dost nešetrně přibrousil. "Já to moc rád nemám," říká Zlámal po tréninku. "Jen tak tam stát přece nemůžu, ale na druhou stranu se fakt bojím, abych někomu něco neudělal."
Pak už trénink končí, fotbalisté vyklusávají a protahují se na tartanu atletického tunelu ve strahovské tribuně. Vesměs usměvaví slávisté vypadají, že už se těžké pohárové odvety nemůžou dočkat. A vskutku. "Očekáváme, že to bude úspěšný výlet," prohlašuje Dostálek sebevědomě, leč přece jen se znatelnou nadsázkou.
Zatímco Praha je v posledních dnech zalitá sluncem, v Istanbulu se začali ženit čerti. "Ráno tam prý bylo mínus šest a třicet centimetrů sněhu," povzdechne si Beránek. Vyhřívané hřiště na Besiktasu samozřejmě není. To dobře ví asistent Miroslav Jirkal: "Když jsem tam našeho soupeře sledoval, mimo jiné říkali, že tam vyhřívaní nikdy nepotřebovali."
V úterý večer se v Istanbulu střídal déšť se sněhovými přeháňkami a teplota se pohybovala jeden až dva stupně pod nulou.
