Nečas je čtyřnásobný český reprezentant, ale tentokrát stojí na druhé straně: v mužstvu vítěze Poháru vítězů z roku 1969, které patří ke slovenskému fotbalovému pokladu. "Těším se, s Libercem to bude mít zajímavý náboj," říká Nečas.
Na Slovensku je od ledna, kdy odešel ze Slavie. Někdejší nejdražší domácí fotbalista, který v roce 1992 stál 25 milionů korun, ve dvaatřiceti dobývá Bratislavu. Měl strach, že ho fanoušci nepřijmou, protože je z Čech. Mýlil se.
"Ani když se teď nedaří, tak mi to nedávají znát. Asi vidí, že se neflinkám." Nečas patří do základní sestavy, ale Slovanu to neklape. Po devíti kolech je až šestý. "Tady je i z druhého místa zklamání." Slovan už dva roky marně honí ligový titul, také teď začal špatně.
Za dobu, co je Nečas v mužstvu, už trénuje pod čtvrtým trenérem. To nikdy nezažil. Vedení klubu je netrpělivé: na jaře vyhodilo Jarábka, pak internacionála Tittela, nedávno podal demisi i Dragúň.
Poslední změna vypadala jako velký skandál. Anton Dragúň dostal anonymní dopis, ve kterém mu prý vyhrožovali smrtí. "Trenér nám říkal, že tak horké to nebylo. Ale je pravda, že fanoušci Slovanu ho nemají rádi." Vydrží nový trenér Jozef Prochotský déle než pár týdnů? "Snad," říká Nečas nejistě.
"Má všechno perfektně připravené, vymakané tréninky, archiv, dá si práci s každým detailem." Když Prochotský představuje hráčům příštího soupeře, na videu sestříhá pět šest zápasů s jeho hlavními zbraněmi. Totéž udělal i před zápasem v Liberci.
"Všude si s sebou vozí laptop s informacemi. Je jako Jiří Kotrba, taky trochu trenérský maniak. Vždyť Kotrba, kterého jsem poznal v Jablonci, si bral počítač s tiskárnou a vždycky zabral půlku autobusu."
Na neznalost Liberce si Nečas stěžovat nemůže. Padesát metrů od jeho bratislavského bytu je trafika, ve které záložník denně kupuje české noviny, sleduje českou televizi, má zprávy od kamarádů. "Informací máme habaděj. Na Slovensku věří, že postoupíme."
