Mladá Boleslav v základní skupině Poháru UEFA podlehla Villarrealu 1:2.
Přesto boleslavský středopolař soudí, že při troše štěstí mohl zápas dopadnout jinak.
"Samozřejmě, že rozdíl ve fotbalové kvalitě jsme na hřišti cítili všichni. To byste prostě museli zažít na hřišti, když si to soupeř kolem vás dává a vy jste skoro pokaždé druzí," snažil se Matějovský vystihnout své pocity v první půli.
Hra se pak vyrovnala až po druhém gólu Villarrealu, protože španělský tým při dvoubrankovém vedení viditelně zvolnil a soupeře do hry pustil.
"Ale určitě jsme hráli po přestávce líp i sami od sebe. Pochopitelně, že jsme tak chtěli hrát i v prvním poločase, jenže oni nás opravdu skoro k ničemu nepustili," zopakoval režisér boleslavského mužstva, který v prvních pětačtyřiceti minutách působil dojmem dirigenta, jemuž zabavili taktovku.
Přesto to byl právě Matějovský, jenž mohl znamenitému soupeři přivodit hned v úvodu zápasu šok. Už v 10. minutě měl totiž na kopačce gól.
"Po zpětné přihrávce Sedláčka jsem se dostal před jejich brankáře, jenže to bylo z těžkého úhlu. Obstřelit ho nešlo, tak jsem ho chtěl přehodit. Myslel jsem si, že půjde víc na zem, ale on nad sebe stačil mávnout rukou a míč vyrazil. Větší oblouk jsem zase dávat nechtěl, abych nepřekopl branku," popsal Matějovský svou obrovskou šanci.
"No a to je právě o tom štěstí, o kterém jsem mluvil."
Přesto boleslavští fotbalisté jen díky velkému štěstí neinkasovali ve druhém poločase další dva góly. Pokus Tomassona skončil na tyči a vynikající Fernandez trefil břevno...
Stejně jako všichni Boleslavští také Matějovský litoval, že Mendyho kontaktní gól přišel až v samotném závěru.
"Přesto jsme bod mít mohli, jenže rozhodčí nám neuznal regulérní vyrovnávací gól," poznamenal Matějovský smutně. "Já to samozřejmě ze své pozice posoudit nemohl, jenže od kdekoho už vím, že Řezníček v ofsajdu nebyl. Takže člověk jen musí kroutit hlavou nad tím, že se tohle stává i na mezinárodní úrovni."
Na té české poškodil Mladou Boleslav nedávno v Ostravě podobným způsobem pomezní sudí Pelikán.
