A co teprve když zjistíte, že proti sobě stojí ve finále Poháru osvoboditelů, latinskoamerické obdobě Ligy mistrů? A že se v nejprestižnějším možném zápase utkají poprvé v historii?
Pak vám už nepřijde divné, že Buenos Aires je středobodem fotbalového světa. Nejdřív v sobotu a znovu za dva týdny, kdy se na stadionu Riveru hraje odveta.
„Tohle bude pravé El Clásico,“ líčí nadšeně do telefonu Nicolas Šumský, záložník Jihlavy, který v patnácti válel za dorost River Plate. „Dvakrát jsem to viděl naživo, husí kůži mám ještě teď. Dnešní zápas? To bude blázinec! Nádhera!“
Pro Evropana je možná na první pohled těžké pochopit, proč se v Argentině píše o fotbalovém utkání století. Ale stačí si vyhledat na internetu videa z minulých derby, abyste porozuměli tomu, co se chystá.
Ohlušující randál, v němž se neslyší diváci ani hráči na hřišti. Na tribunách září stovky světlic, létají balonky, blikají baterky, hoří prskavky, na trávník nekonečně dlouho létají pestrobarevné konfety. Fotbal nemusí stát za moc, ale atmosféra ho stejně stokrát přebije.
„Když lidi začnou skákat, máte strach, že pod vámi spadne stadion,“ vypráví Šumský. „Než jsem do Argentiny šel, něco jsem si o tom četl, ale to musíte zažít, abyste pochopili. Vždyť i na nás dorostence přišlo proti Boce deset tisíc lidí. A teď? Město bude neprůjezdné, všude policie, helikoptéry, budou se házet rachejtle, občas se to popere, prostě divočina. Ale na stadionu to bude dokonalý zážitek.“
Boca vs. River, to je něco extra!
Zápas nad zápasy, pro který se vžil název SuperClásico. V argentinském hlavním městě dokáže na pár hodin zastavit život, všechno ostatní jde stranou.
Tentokrát to bude platit tuplem.
„Tohle jsem přesně nechtěl. Byl bych raději, kdyby ve finále hrál argentinský tým třeba proti brazilskému. Už tak mám ve své práci spoustu stresu a do toho ještě tohle,“ lomí rukama sám argentinský prezident Mauricio Macri, mimochodem bývalý šéf Boky. „Zkusím si to užít, ale už tři týdny nespím. Vím, že tomu, kdo prohraje, bude trvat dvacet let, než to vydýchá.“
Pohár osvoboditelů, i v Česku dobře známý pod názvem Copa Libertadores, se hraje od roku 1960. V Jižní Americe, kde se fotbal v důležitosti leckdy vyrovná náboženství, je stříbrná trofej s mohutným dřevěným podstavcem tím nejcennějším, co klub může vyhrát.
V kronice soutěže najdete spoustu památných zápasů, ale na ten nejvypjatější možný se čekalo osmapadesát let. Boca a River proti sobě odehrály 371 utkání, v každém z nich šlo o hodně, ale...
Nikdy o tolik jako teď.
Můžete se snažit najít srovnání. Barcelona proti Realu Madrid ve finále Ligy mistrů? Manchester United proti City v posledním kole Premier League v přímém souboji o titul? Nebo Rangers proti Celtiku ve skotském derby, které mnozí považují za největší na světě?
Hezké, ale když anglický deník The Observer skládal žebříček 50 sportovních událostí, které musíte zažít, než zemřete, SuperClásico zařadil na první místo. Tak elektrizující napětí jinde na světě nenajdete.
Kde se zrodilo?
V docích Buenos Aires, kde byly původně oba týmy doma. Fungovaly vedle sebe bez rozbrojů, ale když se River v roce 1925 odstěhoval do bohatší čtvrti, všechno se změnilo. Zatímco Boca zůstala lidovým klubem, kterému fandili pracující dělníci a přistěhovalci, Riveru se začalo říkat „Los Millonarios“ a přála mu hlavně vyšší střední třída.
Od té doby se oba tábory nesnášejí, chrlí na sebe nenávistné pokřiky a urážejí se slovy i gesty. To v lepším případě. Někdy vášeň přeroste v nechutnou zákeřnost.
Třeba v osmifinále Poháru osvoboditelů před třemi lety. Poločas skončil bez branek, hráči se chystali na začátek druhého, když několik fanoušků Boky zaútočilo na soupeře skrz díru v tunelu slzným plynem. Čtyři skončili v nemocnici, River Plate vyhrál kontumačně.
Rivalita mezi Boca Juniors a River Plate
A co to bylo za nápad uspořádat v lednu 2016 mezi dvěma rivaly přátelský zápas? Rychle se změnil v nepřátelský, rozhodčí tasil pět červených karet, dvě pro hráče Riveru, ještě předtím tři pro Boku.
To vše byla pořád maličkost proti tragédii z června 1968: na stadionu El Monumental, kde je doma River Plate, zemřelo v tlačenici 71 fanoušků a oba tábory se hned začaly obviňovat. Podle Riveru fanoušci Boky zapálili vlajku, hodili ji z ochozu dolů a rozpoutali paniku. Druhá strana dávala vinu ultras soupeře, kteří údajně vyvolali zmatek tím, že nečekaně napadli sektor Boky.
Už proto je třeba pochopit zdánlivě nepochopitelné: v obou finálových zápasech mají vstup povolený jen fanoušci domácího týmu.
„Podle mě udělali to nejhorší, co mohli. Když horkým argentinským hlavám zakážete fotbal, jen je to víc vyprovokuje,“ myslí si Šumský. „Mám čtyřměsíční dcerku a na ulici bych tam s ní dnes určitě nevyšel.“
Fotbalisté Boca Juniors slaví gól v Poháru osvoboditelů.
I když od sebe stadiony dělí jen 13 kilometrů, zůstanou v sobotu fanoušci Riveru jen v ulicích, doma u televize nebo v barech. Nejen oni vytoužený zápas naživo neuvidí: místo nebude ani pro většinu z 2 500 novinářů, kteří žádali o akreditaci. A cena lístků na černém trhu? V přepočtu šplhá ke sto tisícům korun.
V odvetě se přesto jistě najdou sedadla pro politiky, kteří do Buenos Aires na konci měsíce zamíří kvůli summitu G20 - třeba ruský prezident Vladimir Putin už v předstihu ohlásil, že zápas určitě chce vidět.
I on touží zblízka poznat derby, jaké se možná už nebude opakovat.
