Při triumfu z léta 1998 to byli Lizarazu, Blanc a Thuram.
Nyní se z gólů postupně radovali Pavard, Varane a Umtiti.
Duel s Belgií rozsekl rodák z kamerunského Yaoundé v 51. minutě. Při rohovém kopu si naběhl na přední tyč, kam se snesl Griezmannův parádní centr, a rozhodl.
Fanouškům na stadionu v Petrohradu následně předvedl veselý taneček.
„Jistě, dal jsem gól, ale byla to jen odměna za skvělou práci nás všech. Zvládli jsme to! S tímhle přístupem můžeme vyhrát titul mistrů světa,“ myslí si čtyřiadvacetiletý stoper.
Možná ho po vstřeleném gólu i napadlo, že to dobře dopadne. Byla to jeho třetí reprezentační branka a znovu pomohla k vítězství, tak jako v přípravách s Anglií a Itálií.
Tentokrát ale rozhodně šlo o nejdůležitější trefu v životě. Vždyť Francii poslal do třetího světového finále. Na slavnou pařížskou ulici Champs-Élysées vyrazily triumf nad Belgií oslavit stovky tisíc lidí.
„Ještě si ani neuvědomujeme, co tohle vítězství znamená. Ale ještě nekončíme, musíme vyhrát i příště, aby se jednalo o opravdový úspěch. Je na nás, abychom to zvládli,“ dodal Umtiti, když po závěrečném hvizdu převzal trofej pro hráče zápasu.
„Je to něco úchvatného. Museli jsme si to proti Belgii, skvělému a velmi talentovanému týmu, tvrdě odmakat,“ prohlásil francouzský trenér Didier Deschamps, který v roce 1998 dovedl svou zemi k titulu mistrů světa jako kapitán.
Už před dvěma lety měl na dosah velký úspěch i na reprezentační lavičce, ve finále domácího Eura ale musel překousnout porážku od Portugalců.
„Stále jsme nestrávili předloňskou porážku ve finále mistrovství Evropy, pořád to v nás je, takže tentokrát už nechceme odcházet s prázdnou,“ burcuje Deschamps. Bude se v neděli večer radovat?
