Rozbouřené vody paradoxně neuklidnilo ani nedávné vítězství nad USA. Kritika na Klinsmanna sice dočasně utichla, zato on sám zúčtoval se všemi, kteří mu v posledních týdnech nemohli přijít na jméno. "Zničíme si mistrovství sami ještě dřív, než začne," rozčiloval se.
Jeho pověstný úsměv se už týdny neobjevil. Po blamáži 1:4 v jarní přípravě s Itálií čelil kouč atakům ze všech stran. Jeho odpůrci mu vyčítali špatný výběr hráčů, nelíbí se ani to, že příliš času tráví v Kalifornii, kde se usadil s americkou manželkou. Jen tři procenta Němců věří, že národní tým získá v létě titul.
Přisadil si i Beckenbauer, šéf mistrovství, který Klinsmannovi vytýká váhavost nad brankářskou jedničkou. Má chytat Kahn, nebo Lehmann?
Další otázky se neustále přetřásají. Je špatný Klinsmann, nebo jeho hráči? Skrývá se za fotbalovou frustrací německá mentalita?
V létě 2004 vnesl 41letý trenér do reprezentace svěží vítr, z týmu chtěl vytvořit ofenzivní stroj, chtěl vsadit na mládí. Zatím marně.
Nepatrné zlepšení nastalo po výhře 4:1 nad Američany. Vrátilo se sebevědomí, ale důvod k euforii nikoli. Němci dál působí nesourodě a nejistě, k týmu snů mají daleko.
Klinsmann věří v tvrdou práci. Sám je příkladem, jak se lze z průměrného útočníka vypracovat mezi elitní střelce. Jako trenér se rozhodl méně talentované hráče vylepšit nejen po fyzické stránce, ale zavedl třeba jógu a doporučil jim knihy o posílení sebevědomí. O všem chtěl diskutovat přes maily. Jenže jeho hráči raději dřepí u počítačových her.
V hysterii před turnajem se fotbal v Německu začal prolínat s politikou. Prezident Horst Köhler ve vánočním a kancléřka Angela Merkelová v novoročním poselství zdůraznili, jak důležitý je pro celou zemi šampionát.
Je pikantní, že stát i reprezentace potřebují reformy. Ty zatím pokulhávají v obou případech. Jeden humorista poznamenal: "Kéž by německý fotbal dokázal to, co Merkelová. Stala se kancléřkou, aniž volby vyhrála."
