Nejvíce se dařilo pouličním malířům všemožných vlaječek na obličeje fanoušků. "V drtivé většině si nechávali namalovat anglickou vlajku a na těch japonských obličejích se zvlášť vyjímala," povšiml si Amler.
Přestože hordy chuligánů do Asie nedorazily, nakonec mělo 18.000 nasazených policistů i tak dost práce. "Pořádek bylo potřeba udržovat kvůli tomu, aby ty obrovské davy nijak nevadily provozu města," napsal Amler. Když totiž odhadem několik desítek tisíc Angličanů chtělo zamávat projíždějícímu autobusu s Beckhamem a spol., byl z toho pořádný zmatek, i když násilí vystřídaly úsměvy a dobrá nálada.
"Každý se chtěl dostat co nejblíže, každý je chtěl zahlédnout alespoň koutkem oka. Naposledy jsem takový jednotný špalír viděl, když v Praze vítali Brežněva. Jen s tím rozdílem, že tady to bylo skutečně upřímné," porovnal český sudí.
Sám zápas nepřinesl pro čtveřici rozhodčích žádný problém. "Byl to evidentně ten nejméně problematický zápas, který jsem zde absolvoval. Anglické hvězdy se na trávníku i mimo něj chovaly naprosto přirozeně, až příliš byly soustředěny na devadesátminutový boj," pochvaloval si Amler průběh druhého bezbrankového duelu na šampionátu.
