Česko v klíčovém utkání o postup do čtvrtfinále mistrovství Evropy vedlo nad Tureckem ještě patnáct minut před koncem 2:0, ale zápas ztratilo.
Přispěl k tomu i kiks Petra Čecha, který neudržel centr a Nihat tři minuty před koncem vyrovnal na 2:2. A vzápětí dalším gólem poslal český tým domů.
"Bude mě to mrzet hodně dlouho," říkal Čech, když před nedělní půlnocí vyšel z kabiny a před deštěm se schoval do velkého stanu, kde na něj čekali novináři.
"Je pro mě těžké tohle skousnout i z toho důvodu, že rozhodla moje chyba. Měli jsme na to, abychom ve čtvrtfinále svedli rovnocennou bitvu s Chorvatskem. Mrzí mě to také proto, že pro trenéra a některé mé spoluhráče to byl poslední zápas v reprezentaci. A rozhodně si zasloužili lepší konec," prohlásil Čech.
. co si o utkání můžete dále přečíst?Průběh zápasu minutu po minutě |
Bylo těžké před ostatními přiznat a říct: Byla to moje chyba?
To se říká jednoduše, když to bylo jasné. Bohužel, když ji člověk udělá, tak ji musí umět přiznat. Tahle chyba rozhodla o tom, že jedeme domů.
Ale přišlo po ní teprve vyrovnání na 2:2.
Jenže pro všechny to byla taková rána, že nakonec jsme dostali ještě třetí gól.
Máte ten centr před očima? Co se stalo?
Chtěl jsem míč původně vyboxovat, protože letěl daleko, ale říkal jsem si, že je to zbytečný, protože jsem byl sám. Chtěl jsem si míč pustit vedle sebe a sebrat ho. Ale jak jsem si pustil dolů, tak to spadlo přímo k Nihatovi.
V tu chvíli se vám zhroutil svět?
To ne. Věděl jsem, že zbývá nějakých pět minut. Že ještě musím dávat pozor, neudělat žádnou chybu. Věděl jsem, že je to dva dva, že nám zbývají penalty. Samozřejmě to není příjemné, ale pořád se hrálo. Snažil jsem se myslet na to, abych zápas dochytal bez chyb, a vnitřně jsem se připravoval na penalty.
A co jste si říkal, když se Nihat trefil potřetí?
Původně jsem si myslel, že byl v ofsajdu. Přišlo mi, že byl strašně daleko od ostatních. Poprvé v životě jsem se díval na opakovačku na obrazovce, to mě fakt zajímalo.
A byl to ofsajd?
Těžko říct, jestli byl na hraně, nebo za ní. Teď už je to stejně jedno.
Na konci zápasu jste zahodil rukavice. Jak vám bylo?
To dělám vždycky, když udělám chybu. Vím, že za to nemůžou, ale zahazuju je. Je to pomůcka k tomu, abych zapomněl.
Čím si ten kolaps v závěru vysvětlujete?
Asi nám trochu došly síly. Turci tam dali tři nové hráče, hráli jako o život. Začalo se jim dařit, měli šance. Dostali nás pod velký tlak a my jsme z něho nemohli ven. Byla škoda, že z toho dali gól, který je ještě víc nakopnul. Začali cítit šanci. A ve chvíli, kdy už upadali do letargie, tak přišla moje chyba.
Bylo vám někdy hůř? Například nedávno po finále Ligy mistrů?
To pro mě bylo horší, to bylo finále. Teď jsem sice hrál za národní mužstvo, za naši republiku, ale ještě to nebyl zápas, ve kterém se rozhoduje, jestli něco vyhrajete. Ale mrzí to stejně.
Ale i teď to byl zápas o všechno...
To jo. V pětasedmdesáti minutách jsme ukázali, že bychom mohli dojít daleko. Že bychom na to měli.
Bylo vám k pláči?
To ne, na světě jsou horší věci než jeden prohraný zápas. Mrzí mě to hodně, ale je to jen hra. A tak se to musí brát.
Jak to vypadalo v kabině? Bylo ticho?
Všechny kluky jsme obešel. Věděl jsem, že je to pro ně těžké. Neřekl bych, že bych se vyloženě omlouval, ale každému jsem řekl, jak mě to moc mrzí.
Jak reagovali?
Že fotbal hraje tým. Všichni jsme tady byli zajedno. Vždycky se stane, že se zápas někomu povede a druhému ne.
Byl to poslední zápas trenéra, střelce Kollera, záložníka Galáska a možná i dalších. Je vám to líto o za ně?
Jak už jsem řekl, zasloužili by si jiný konec. Ale stalo se, už se to bohužel nedá vzít zpátky.
Jak budete zapomínat?
S rodinou. Dlouho jsem ji neviděl.
Budete zapomínat i na celou sezonu, která nebyla nejlepší. Byl jste několikrát zraněn, prohrál dvě pohárová finále, anglický titul a na Euru nepostoupil ze skupiny.
Tenhle zápas s Tureckem jen moji sezonu podtrhnul. Kdykoli jsem se zvednul, tak mi napadaly klacky pod nohy, zase mě někdo srazil na zem. Zranění, prohrané finále Ligy mistrů, teď tohle ještě umocnila moje chyba. Měl jsem jednu smůlu za druhou. Jediná pozitivní věc je, že sezona právě skončila.
Myslíte si, že už nemůže být hůř?
To může vždycky, ale věřím, že jsem si to už vybral. Těším se na to, že teď fotbal vypnu, budu s rodinou a bude se těšit na novou sezonu s tisíci novými výzvami.
Co bylo podle vás hlavní příčinou vyřazení českých fotbalistů?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 19. června 2008. Anketa je uzavřena.
