Sám hrajete výborně, ne?
To musíte posoudit vy.
No, já si to myslím. Vážně.
Já se nikdy nehodnotím veřejně, nebudu to dělat ani teď. Ale díky.
Po čtvrtfinále jste zůstal přes hodinu v kabině. To vás to tak unavilo?
Nechtělo se mi spěchat do autobusu, radši jsem si lehl v šatně a klábosili jsme. Čekali jsme na Méďu (Pavla Nedvěda - pozn. red.), až se vrátí z dopingové zkoušky. Vypil snad pět litrů vody a pořád nic. Z toho vedra jsme byli všichni vyšťavení.
O čem se mluví mezi hráči, kteří zažijí tak velké vítězství? Je fotbal hlavní téma?
Bavíme se o všem možném, jen tak klábosíme. Nálada je skvělá, užíváme si to. Snad je to na hřišti vidět.
Určitě. Kde vznikla ta česká pohoda? Prvním vítězstvím na turnaji?
Ne, už jsme s ní přijeli. Jsme spolu dlouho, cíleně jsou v mužstvu hráči, kteří jsou povahově dobří. Rozumíme si, pomáháme. Všichni víme, že na hřišti může být jen jedenáct chlapů, ti z lavičky nezávidí, žijí s námi.
Před osmi lety v Anglii jste byl po nádherném lobu hvězdou čtvrtfinále. Teď znovu. Proběhla vám ta vzpomínka hlavou?
Vůbec. Teď jsem jen strašně rád, že se postoupilo. A po výsledku 3:0, to je fantastické. Musíme si odfrknout, pak potrénovat a jedeme nanovo. Zase na letiště, zase do Porta. Bude to ráz na ráz.
Proti Dánům jste přihrál na dva góly. Ten první: rohový kop. Čtyři předchozí se vám nepovedly.
Je pravda, že tenhle stříbrný balon se musí trefit úplně přesně, ale stěžovat si na něj nebudu. Nemůžete čekat, že se povede každý roh, kdybychom proměnili každý pátý, byla by to fantazie. Dva ulítly, dva byly nakrátko, vyšel další. V pořádku, ne?
Proč se povedl zrovna ten po přestávce?
Dánové nám to ulehčili, možná to podcenili. Zůstali čtyři mimo šestnáctku, bylo tam dost místa. A na mně zůstalo: netrefit Dána u první tyče a poslat balon tak, aby na něj nemohl vyběhnout brankář. A pak už to byla práce pro Jendu Kollera. Zakončil to bezvadně.
Do role střelce krásného obloučku se pak proměnil Milan Baroš. Viděl jste se v něm?
Jestli to okoukal? Zeptejte se jeho. No já nevím, když budou dávat všichni obloučky a budeme vítězit, tak jedině dobře. Já to na tu dálku ani pořádně neviděl.
Tušil jste, jak ta akce dopadne, když jste Barošovi posílal přihrávku?
Nabíhal kolmo mezi beky, to je vždycky nebezpečné. A jakmile ta přihrávka projde, už běžíte jen sám na gólmana. Stačí to zakončit. Milan to udělal skvěle. Má fazonu.
Porazili jste Dánsko, čekají vás Řekové. Souhlasíte, že v semifinále máte snadnějšího soupeře než v neděli?
Nesouhlasím. Oba týmy chtějí do finále, zase začínají od nuly. A Řekové? Pane jo, vždyť porazili Portugalsko a vyřadili Francii. Co je na tom snadného?
Vás čeká ve čtvrtek zápas číslo 99 v reprezentaci. Pořád posunujete rekordní české zápisy v počtu odehraných zápasů.
Devadesát devět? Hezké číslo. Ale radši bych dohrál stovku, finále.
Ale kvůli stovce do finále nechcete, ne?
To je samozřejmé, že ne. Prvořadý je ten zápas samotný, ne nějaká čísla. Byla by to nádherná třešnička.
Jak se spoluhráčům odměníte za stovku? Už jste něco plánoval?
Nechci plánovat, jsem docela pověrčivý. Pokud se to povede, určitě se něco vymyslí.
Už jednou jste byl na mistrovství Evropy tak daleko. Odvezl jste si stříbro. Chcete výš?
Všichni si uvědomujeme, jak jsme blízko. Děláme všechno pro úspěch, ale pořád nám dva kroky chybějí. Zlato? O tom bych nerad mluvil.
Neměl by teď nejzkušenější hráč v mužstvu říct: Jdeme si pro zlato!
Všichni chceme vyhrát, to je jasné, ale to chtějí ještě čtyři mužstva. I finále je ještě daleko.
 Pavel Nedvěd (vlevo) naslouchá poznámkám Karla Poborského |
 Trénink Česka: Karel Poborský. |
 Přílet fotbalistů: Karel Poborský. |
 Karel Poborský (vlevo) vyklusává na odpoledním tréninku s Pavlem Nedvědem |
 Karel Poborský se osvěžuje během tréninku reprezentace v Portugalsku |
 Karel Poborský odpočívá během tréninku reprezentace v Portugalsku |
 Karel Poborský |
 Karel Poborský při tréninku kope penaltu. |
 Karel Poborský polyká páteční tréninkové dávky. |
 Karel Poborský odpaluje míček na golfovém hřišti v Penha Lonze. |
 Karel Poborský (vpravo) nahrává na gól Vladimíru Šmicrovi. |
 Na lavičku náhradníků usedly největší hvězdy českého týmu: Rosický, Poborský, Nedvěd a Šmicer |
