Dallasovo očekávání však zůstalo nenaplněno a byl nominován pouze jako čtvrtý rozhodčí na semifinále. Podle rozhodnutí komise UEFA bude finále řídit sedmatřicetiletý Švéd Anders Frisk. Seveřan je občanským povoláním manažer pojišťovny a s píšťalkou už absolvoval řadu významných mezinárodních akcí. V roce 1991 se představil na ME hráčů do 16 let ve Švýcarsku, o dva roky později rozhodoval v Japonsku na ME fotbalistů do 17 let, nejvýznamnější soutěže mezi dospělými řídil až dosud na ME v Anglii v roce 1996 a na Poháru konfederace FIFA 1999 v Mexiku.
Dráha rozhodčího ho lákala už od jeho fotbalových začátků a tak jej klub už jako patnáctiletého zkontaktoval se švédskou asociací, což byl počátek jeho kariéry mezi muži s píšťalkou. Frisk je jazykově solidně vybaven, kromě mateřštiny ovládá angličtinu a němčinu. Je ženatý a má tři děti. Jako své koníčky uvádí sport a rodinu. Rád čte a jeho nejoblíbenějšími knížkami jsou thrillery.
Ve hře o prestižní nominaci na finalové utkání šampionátu zůstalo do poslední chvíle osm arbitrů: Ital Collina, Rakušan Benkö, Frisk ze Švédska, Španěl García Aranda, Nizozemec Jol, Portugalec Pereira, Dallas ze Skotska a Merk z Německa. Komise UEFA oznámila svůj verdikt dnes v 16 hodin na předměstí Bruselu a radovat se z něj mohl právě sedmatřicetiletý Frisk.
Největší naděje se v posledních dnech dávaly 42letému Hughu Dallasovi ze Skotska; na rozdíl od Itala Colliny, Portugalce Pereiry či Nizozemce Jola není spojený s žádným semifinalistou turnaje, a na šampionátu zatím s přehledem odpískal dvě bezproblémová utkání Turecko - Itálie a Norsko - Jugoslávie. Hráči oceňují zejména Dallasovu ostrovní eleganci a nenapádnost, s níž si získává autoritu. Rád nechává hře spád. Zároveň má ovšem pověst drobného zmatkaře.
Naposledy to potvrdil v neděli večer při utkání Španělsko - Francie, kdy se ocitl v roli čtvrtého rozhodčího, pověstné "sekretářky", která za postranní čarou hlídá obě lavičky, připravuje střídání a podobně. Devět minut před koncem, kdy se Francouzi rozhodli střídat, si Dallas popletl ovládání digitálního panelu, místo čísla 12 navolil 21 a jal se tak odvolávat ze hřiště záložníka Dugarryho. Lavička mistrů světa to sledovala s úžasem, stejně jako Dugarryho spoluhráči na hřišti - tohle přece s trenérem domluveno nebylo. Roger Lemerre vzápětí všechno zachránil; nakvašeně vystartoval z lavičky, upozornil důrazně rozhodčí Dallase, že si přál stáhnout ze hřiště útočníka Henryho (číslo 12) a pak poslal do hry Anelku. Až do konce utkání se Dallas Francouzům omlouval.
K začátkům jeho kariéry rozhodčího se vztahuje podobná zmatkařská příhoda: jednou Dallas vyběhl na hřiště a už už se nadechoval k úvodnímu hvizdu, když z kabiny přikráčel jiný rozhodčí a suše mu oznámil: Pane kolego, tady pískám já. Zřejmě jste si popletl zápasy. "Bylo to velmi nepříjemné," přiznává Dallas i po letech.
