Ačkoli belgičtí "rudí ďáblové" vypadli už v základní skupině, Belgie jako celek zvítězila, napsal list La Nouvelle Gazette. "Tribuny se nezřítily, lidé se nepozabíjeli a starostové měst, kde se hrálo, nemuseli odstupovat," konstatoval, i když přiznal, že se "tu a tam nepovedlo zabránit excesům a rvačkám".
Celkově nedošlo k žádnému vybočení, organizátoři i pořádkové síly nebyly zaskočeny a měly pořád navrch. "Belgie ukázala, že umí, a obnovila tak svou pověst," radoval se list.
Deník La Derniere Heure však v této souvislosti upozornil na nedobré vztahy mezi Belgičany a Nizozemci v rámci Nadace Euro 2000. Bez ohledu na kvality a snahu Alaina Courtoise se nikdy nepodařilo překonat přezíravý, chladný, ba posměšný přístup nizozemských funkcionářů. "Nepovažovali nás nikdy za partnery, ale za podřízené. Chovali se jako páni. Belgické návrhy a připomínky nebyly brány v úvahu."
Belgii prý šampionát stál méně, než se čekalo. "Výdaje se nám bohatě vrátí. Vzhledem k vysoké sledovanosti se maximálně zhodnotily reklamy. Těžit z toho budou všechny země a Belgie si navíc ve světě udělala dobré jméno," dodal.
Ministr vnitra Antoine Duquesne tvrdí, že Euro přišlo Belgii podle předběžných výpočtů na 700 až 800 miliónů belgických franků (zhruba stejná částka v korunách). Belgie prý zorganizovala v Evropě zatím největší akci proti výtržníkům. Ojedinělým incidentům se podle ministra nedalo vyhnout. "Nakonec zvítězil fotbal a byl to svátek," liboval si Duquesne.
Policie, někde kritizovaná za přílišnou tvrdost, byla prý na některých stadiónech "neviditelná" a Duquesne, který mnoho zápasů sám sledoval z tribun, se prý často tázal, kde jsou ony povolané posílené jednotky. Podle statistik asistovalo každému utkání v průměru 1430 policistů. Nejvíce jich bylo na utkání mezi Německem a Anglií (2200), nejméně na zápase mezi Norskem a Jugoslávií (900).
V průběhu šampionátu bylo v Belgii zatčeno 1373 lidí, z toho 104 za černý obchod se vstupenkami. Průměrně to znamená méně než sto zatčených na zápas, což je považováno za velmi nízký počet. Celkem 508 lidí bylo repatriováno, přičemž kromě 13 případů šlo výhradně o Brity.
