Domácí Slavia, zmítaná vnitřními problémy, se semkla, vyhrála 1:0 a na úkor žlutomodrých prošla do semifinále Ondrášovka Cupu.
A Plíšek zuřil. Aby ne, když to byla vlastně hra na jednu branku. Až po gólu Kisela hosté zapnuli.
Pozdě. "Když se prohrává a není co ztratit, tak útočení není o žádné velké odvaze. Chce to mít ji i za nerozhodného stavu," vyčítal v klubové televizi trenér, že mužstvo prohospodařilo náskok 2:1 z úvodního duelu na Stínadlech.
V jeho první půli Teplice sešívané páraly jako ponožku, jenže daly jen jeden gól. "Jasně, měli jsme hodně šancí, ale jeden poločas je strašně málo, když se hrály čtyři," věděl brankář Tomáš Grigar. Ty další tři už vyzněly pro Slavii.
"Postup si zasloužila," musel uznat i kouč Plíšek. "My jsme před odvetou věděli, že nemůžeme hrát na 0:0, že musíme být nebezpeční. Obranná fáze jakžtakž fungovala, ta nadstavba nás ale absolutně minula. Jsem zklamaný z individuálních výkonů, z přechodu do protiútoku. Sebevědomí, nadšení, rvavost, nic tam nebylo."
Jaký kontrast se Slavií! Hráči přitom nedostávají výplaty, klub má nejasného majitele i budoucnost. "Být kapitánem takového týmu je fantastický pocit," rozplýval se Karol Kisel, teplický kat. "Teplice jsme přejeli úplně jasně. My teď hrajeme vlastně pro radost a tu radost máme, proto sem chodíme. Na hřišti je to vidět."
Zato v Teplicích radost chybí. Evropské poháry jsou fuč i z ligy. "Ztráta motivace? Pokud by někdo takhle přemýšlel, se zlou se potáže. Tohle slovo nesmí zaznít," varuje Plíšek pro zbytek sezony. "Hráči hrají o své angažmá, o odměny, o čest a hlavně za Teplice!"
