„Na transferu se podílí i spousta manažerů, takže velké oči mít nemůžeme. Nakonec dostaneme z té částky tak půlku. Plus určitá procenta při případném dalším přestupu,“ objasnil šéf klubu z Kotliny.
Zdání klame i v případě dalších odchodů. Ačkoli zmizela víc než půlka kádru, zobchodovat se podařilo jen dva hráče. „Spoustě kluků končila smlouva, takže odešli zadarmo. Třeba Ondráček do Opavy, Bláha do Táborska, Richter na Žižkov nebo Zbrožek do Záp,“ vyjmenoval Gabriel sportovní ztráty, které nevyvážily finanční zisky.
Kromě Tanka zpeněžil Varnsdorf už jen Patrika Schöna, kterého si vyžádal do ligy Jablonec. „Oba mají šanci se prosadit, protože jsme je vedli k práci. Snad to pochopili. Schönovi to trvalo delší dobu. On má trochu talent od Boha, hlavně rychlost, byl dost,langsam‘. Teď ví, že to bude obnášet něco jiného,“ řekl šéf klubu. „U Tanka obavy nejsou vůbec, to je kluk, který na sobě chtěl od začátku makat.“
Varnsdorf a jemu srovnatelné druholigové kluby jsou obvykle jen přestupní stanicí za lepším. I prodej hráčů je drží nad vodou. „Situace je dneska složitá. Stát na sport kašle. Když vidím návrh rozpočtu na rok 2024 a v něm je opět o miliardu míň do sportu, tak to už si dělají srandu,“ štve Gabriela.
„Bývalo to na sedmi osmi miliardách, teď jsou to čtyři. Takhle to nejde. Jestli to stát nepochopí, celkově dopadne sport v Česku špatně.“
Natankoval Baník góly? Z Varnsdorfu koupil nigerijského střelce Tanka |
Rozpočet Varnsdorfu je stále stejný, sedmnáctimilionový. Vzhledem k inflaci vlastně menší. „Potřebovali bychom 19 až 20 milionů korun, všechno stoupá, elektřina, voda, plyn, doprava, stravné. Musíme se omezovat,“ podotýká veterán mezi funkcionáři. „I hráči chtějí větší příjmy, ani pro ně to není sranda.“
Platy ve druhé lize nejsou obvykle závratné. „Jestli třeba Bláha podepíše do Táborska proto, že tam má lepší podmínky, nemůžu mu říct ani slovo. Ale když dostane 30 tisíc měsíčně, tak pět tisíc zaplatí za sociální a zdravotní pojištění, deset tisíc za nájem, k tomu pořádná pojistka, daně. Kolik mu zbude? Nic, když nevyhraje zápas. Málo.“
Ve Varnsdorfu bere většina hráčů v jeho týmu gáži pod republikovým průměrem. „Těch třicet tisíc u nás má... to ani nebudu říkat, kolik hráčů. Málo z nich. Není to jednoduché ani pro ně,“ chápe je. „Taky jim vysvětluji, že jejich jediná cesta vede do první ligy. Vykašlat se na všechno a jenom makat.“
Teď je tým trenéra Miroslava Holeňáka plný nových hladovců, kteří touží ve fotbale prorazit. „Po dlouhé době se nám kádr rozpadl, zůstalo asi jen devět hráčů z dvaceti. Jsme v očekávání. Nedáváme si velké cíle, bude to složitější než loni, kdy jsme atakovali baráž. Jsou tu samí mladí neznámí hráči,“ podotkl ředitel.
Liberec poslal do Kotliny hostovat trio Pešl, Michal, Gembický, prosadit se zkusí i Nigerijci Simon a Solomon. „Hlavně levý bek a křídlo Simon by brzy mohl nastoupit. Je na trenérovi Holeňákovi, aby kluky zvedl, to je jeho práce.“
Holeňák zůstal, ač už ho oslovovaly i jiné kluby. „Nevím, jak vážné pohovory měl. Je rok hlavní trenér, bylo by brzy. Potřebuje ještě praxi. Teď bude pracovat s novými hráči, pro něj to je dobrá škola.“
„Taky si můžeme narazit hubu“Úspěšné mužstvo je na cucky, druholigový fotbalový Varnsdorf staví nové od základů. Miroslav Holeňák stojí před svojí největší trenérskou výzvou. „Já jsem věčný optimista, takže věřím, že to půjde. Taky si můžeme pěkně narazit hubu. Děláme, co můžeme, ale na co to bude stačit, nám ukáže až soutěž. Ta nám nastaví zrcadlo,“ tvrdí kouč, který v Kotlině startuje svoji druhou sezonu. Odpálí ji nedělní domácí partií s béčkem olomoucké Sigmy. Svůj první ročník v roli hlavního trenéra zvládl znamenitě, skoro až do konce se Slovan rval o baráž, nakonec obsadil šesté místo. „Kdo by to nechtěl zopakovat? ale buďme při zemi. Cíle se v sezoně různě přehodnocují, upravují, třeba podle toho, jak vyjde vstup. A změn je u nás hrozně moc.“ Nigerijec Tanko 15 gólů, Osmančík se Schönem po sedmi. Všichni tři už jsou pryč, prodrali se do nejvyšší soutěže – Tanko je v Ostravě, Osmančík v Českých Budějovicích, Schön v Jablonci. Dohromady v minulé sezoně vyrobili víc než polovinu branek Varnsdorfu.   „Zatím nás v produktivitě tlačí bota, ale máme typy hráčů, kteří jsou hladoví po gólech a umějí je dát. Samko, Hodek, Firbacher nebo Stránský. Od nich si je slibujeme, jen to do nich dostat. A samozřejmě od Rudnytskyho,“ jmenoval Holeňák ikonu Slovanu. I v obraně klub ze Šluknovského výběžku pouštěl žilou, dvě stálice zmizely. Richtera si vyhlédl Žižkov, Zbrožek ukončil profesionální kariéru. „Z obrany jsou pryč i Ludvíček a Kurka, rozpadla se kompletně. Vlastně celý mančaft,“ krčí rameny Holeňák, ale nestěžuje si. Ve skromném Varnsdorfu to takhle chodí. Z neznámých mužů budou zase vyrábět horké přestupové zboží. „Není snadné skládat nový tým, ale taková je situace a my se s ní musíme vyrovnat. Není jiná možnost.“ Pro Holeňáka by třeba byla, kroužili totiž kolem něj nápadníci, on však zůstal v Kotlině. „Nebylo něco až tak konkrétního nebo na bodu, že bych měl odejít. Mám vůči panu majiteli Gabrielovi dluh, protože mi dal velkou šanci. Z toho pohledu nelituji, že jsem zůstal, za každou zkušenost jsem rád.“ Ta letošní bude možná dost perná. |
