„Schrötera jsem si vybral já, měl výbornou komunikaci s kluby i rozhodčími. Spousta starších rozhodčích tehdy potřebovala čas, než ho přijali jako šéfa komise, protože s ním ještě pískala,“ prohlásil Roman Berbr, který býval nejmocnějším mužem v českém fotbale.
Schröter byl v komisi rozhodčích od roku 2013. Z jeho výpovědi vyplynulo, že o údajném ovlivňování nasazování rozhodčích na vybrané zápasy ze strany Romana Berbra nebo klubu Slavoje Vyšehrad neví. Stejně tak neměl informace o tom, že by Berbr ovlivňoval jména arbitrů, kteří se nově dostávali na listinu profesionálních sudí v českém fotbale.
Schröter řekl, že vztahy s Berbrem byly jen pracovní. S Berbrem se vídával například na seminářích, na které zvali vedení asociace. „Semináře jsme si řídili sami, do toho nezasahoval. On na nich řekl, jak je na tom reprezentace nebo svazové finance,“ vysvětloval Schröter.
Při jeho výpovědi se Berbr často usmíval, občas si něco zapsal nebo potichu prohodil pár slov se svým advokátem.
Berbr s Rogozem jako taťka a syn. Sudí Grímm vypovídal: přiznal, že bral úplatky |
Schröter také připustil, že po některém z odehraných kol fotbalových soutěží si s Berbrem volal. Tak se dozvěděl, když někdo z týmů volal přímo Berbrovi, že s rozhodčím nebyl spokojený. „Říkal mi, ať to vyřešíme. Většinou i tohle vycházelo z informací o utkáních, které jsme stejně řešili, ať to byly červené karty nebo pokutové kopy,“ řekl Schröter. Dodal, že když pak utkání na komisi posuzovali, někdy rozhodčího stáhli z další nominace.
Hrubeš popisoval, jak se Berbrovi znelíbil
Úsměv z Berbrovy tváře ale zmizel, když soudce četl výpověď bývalého sudího a někdejšího člena komise rozhodčích Romana Hrubeše, který měl na starosti technologii VAR. Hrubeš přímo před senátem vypovídat nebude. Jak vyplynulo z výpovědi na policii, jeho vztahy s Berbrem byly napjaté, a vyvrcholily jeho odvoláním.
Když byl v čele sudích Jozef Chovanec, podle Hrubeše došlo k tomu, že výkonný výbor schválil listinu rozhodčích bez toho, aniž by jména před tím schválila a projednala komise rozhodčích. Když na to upozornil, dostalo se mu odpovědi, že teď není čas se tím zabývat, že je těsně před začátkem soutěží a v průběhu podzimu na to ještě bude času dost.
„Tehdejší předseda asociace Martin Malík mi řekl, že je těžká doba a že Berbr jednou skončí. Poprosil mě, abych v komisi vydržel. Kdybych rezignoval, hrozilo by zastavení projektu VAR ze strany FIFA v Česku. Pak jsme měl schůzku s Chovancem. Shodli jsme se, že budu pokračovat. Pak jsem cítil, že se začíná něco dít. Na zasedáních se začaly šířit námitky na velikosti monitorů, na přenosové vozy a další věci. Pak byl standardní přenosový vůz pro využití VAR asi dva nebo tři týdny mimo. Místo něho byl nasazený menší, náhradní. Někdo si dal práci a poslal na FIFA obrázky, jak nekvalitně je dělané u nás video. Volali mi z FIFA, situaci jsme si rychle vysvětlili, že to byla jen náhrada. Pochopili. K projektu VAR jsem se byl zvyklý vyjadřovat vždy bezprostředně. S tím jsem v komisi narazil. Ti to nově chtěli nejdřív probrat v komisi a pak se teprve vyjadřovat,“ popisoval při výslechu na policii Hrubeš.
Chcete mi dát trest jako za dvojnásobnou vraždu, stěžuje si Berbr |
V říjnu 2018 byl Hrubeš odvolán. „Berbr si mě zavolal do kanceláře. S ním tam byl Malík. Řekl mi, že jsou nespokojeni s tím, jak VAR funguje. Proti tomu jsem se ohradil. Řekl jsem, že už rok marně žádáme o finanční nebo materiální pomoc. Řekli mi, ať jim druhý den přinesu rezignaci, že ji schválí. To jsem neudělal. Druhý den jsem byl odvolán,“ uvedl Hrubeš při výslechu.
Reakce Romana Berbra po přečtení výslechu byla krátká. „K této uplakané a nepřesné výpovědi, která vůči mě má působit negativně, nemám co dodat. Zajímavé je, že byl vyslýchaný jen den po zásahu policie,“ prohlásil Berbr, který téměř vždy využívá možnost vyjádřit se ke každé z výpovědí svědků nebo spoluobžalovaných.
Jako svědek vystoupí předseda Fousek
V tomto týdnu má soud v plánu vyslechnout například současného šéfa českého fotbalu Petra Fouska.
Případ začal zatčením Berbra a dalších dvaceti rozhodčích, delegátů a funkcionářů v říjnu 2020.
Berbr do té doby vykonával funkci místopředsedy asociace, ale fotbalu v Česku fakticky vládl. Vedle obvinění z ovlivnění zápasů čelí také skutku, že podvodným jednáním společně s dalšími obviněnými připravil Plzeňský krajský fotbalový svaz, jehož byl šéfem, o více než 2,32 milionu korun.
Berbr několik měsíců pobýval ve vazbě, stejně jako Roman Rogoz, někdejší sportovní ředitel Vyšehradu. Do vazby soud poslal také rozhodčího Tomáše Grímma a bývalého prvoligového hráče Michala Káníka.
Další sudí s podmínkou a pokutou. Verdikt zná v Berbrově kauze i Grímm |
Podle obžaloby se korupce týkala v květnu a červnu 2019 pěti zápasů Vyšehradu v třetí lize a poté v srpnu utkání v druhé nejvyšší soutěži. Státní zástupce viní obžalované z ovlivňování výběru hlavních sudí pro zápasy, z uplácení a přijímání úplatků v řádech desítek tisíc až po více než stotisícové částky za ovlivnění průběhu zápasu.
Grímm později získal status spolupracujícího obviněného. Od soudu vyvázl s půlroční podmínkou a pokutou 198 tisíc korun.
Trest zná také delegát Miroslav Skála z Plzeňska. Dohodl se na osmiměsíční podmínce s dvouletou zkušební dobou, peněžitém trestu 48 tisíc korun a čtyřletém zákazu výkonu funkce delegáta.
Dalším odsouzeným je Petr Tarkovský, který však s fotbalem nemá nic společného. Soud za legalizaci výnosů z trestné činnosti z nedbalosti uložil osmiměsíční trest se zkušební lhůtou 18 měsíců a pokutu 55 tisíc korun.
Někdejší sudí Marek Janoch dostal podmíněný trest na osmnáct měsíců, pokutu 350 tisíc korun a čtyřletý zákaz činnosti. Přiznal se k přijetí úplatků za potenciální ovlivnění zápasů v třetí lize.
