Pořád klid, poslouchání chvály na předváděnou hru. Jenomže odjakživa se hraje jen a pouze na góly a hlavně body.
Ty sokolovským fotbalistům nepřibývaly a tak pro to, aby se zachránili ve druhé lize, museli v posledních kolech vyhrát. A to už je křeč. Povedlo se až v předposledním kole na hřišti Táborska. „Začátek jara jsme nechytli, namočili se do bojů o sestup a hráli celou dobu pod tlakem. Ve finále jsme to zvládli, zachránili se, ale ten poslední zápas všechno zkazil. S celou sezonou panuje nespokojenost,“ připomíná kapitán Petr Glaser obrovskou kaňku na závěr.
Nepovedenou sezonu jste zakončili debaklem s Ústím 1:5. Bylo to už moc „uvolněné“ po jistotě záchrany?
Výsledek mluví za všechno. Po zápase v Táborsku, kdy jsme se zachránili, z nás spadl tlak, ale normálně jsme se v týdnu připravovali na poslední zápas. Ten jsme bohužel nezvládli a dopadlo to tak, jak to dopadlo.
Celkově to bylo až moc „uvolněné“.
Průměrná, nepovedená sezona. Začátek jara jsme nechytli, namočili se do bojů o sestup a hráli celou dobu pod tlakem. Ve finále jsme to zvládli, zachránili se, ale ten poslední zápas všechno zkazil. S celou sezonou nespokojenost.
Na začátku celé sezony ještě prohráli dvakrát venku. Byl už to začátek konce?
Vždy je nepříjemné, když se začíná dvakrát venku, nám se hraje lépe doma, ale měli jsme se s tím lépe vypořádat. Určitě první dvě kola nezapříčinily, že jsme se takto plácali celou sezonu.
Na začátku jste se plácali až to vyústilo v odchod trenéra Pavla Horvátha.
Určitě jsme mu to neusnadnili. Nefungovalo tam víc věcí a vygradovalo to po porážce v Budějovicích. Jeho odvolání byla jen taková tečka.
Do konce podzimu se to přece jen zlepšilo.
Nakonec jsme získali jednadvacet bodů, po remíze v Brně jsme udělali sérii výher a vše bylo na dobré cestě. Všichni jsme čekali, že jaro bude klidnější, ale nechytli jsme začátek tak, jak se nám stává často, a sezona dopadla tak, jak dopadla. Posledním zápasem jsme to jenom podtrhli takovým šíleným, ostudným výsledkem.
Přes zimu se opět posílilo a vyhlíželo se klidné jaro.
Na los jsme neměli štěstí, začínali jsme v Hradci, následně v Jihlavě atd., těžcí soupeři. Ovšem to nás neomlouvá, musíme hrát s každým. Jenomže ten los pro nás příznivý nebyl a byl také příčinou, že jsme se tam namočili.
Další mohl být fakt, že se nebývale množily absence.
Když je kádr zdravý, je konkurence, je z čeho vybírat a může se reagovat na vývoj sezony. Nyní bylo víc zdravotních problémů, nebyla forma u některých hráčů, nakupilo se to a výsledek znáte. Musíme rychle zapomenout a 14. června začíná další sezona, musí být lepší.
Hned po posledním zápase jste ukončili sezonu.
Řekli jsme si s vedením klubu nějaké kroky, ale to zůstane v kabině. Teď máme volno, každý dostal individuální plán a povinnost přijít 14. června s čistou hlavou a začít znovu pracovat.
Jak to budete dělat vy?
Týden budu čistit hlavu u rodičů a začátkem června letíme s rodinou a kamarádem do Kalábrie, tam si odpočinu a 14. června se zase vrátím s chutí.
Opět podstoupit dril přípravy?
Třicet jedna let ještě nejsou stará kolena, ale samozřejmě věk nikdo nezastaví a já se necítím starý. Mělo by to být nadále v Sokolově, mám ještě dva roky platnou smlouvu a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo měnit.
