Zlínský fotbalista Luboš Kubica podruhé přemohl rakovinu. A hraje dál

Když vstřelil v prvním jarním domácím zápase zlínský fotbalista Luboš Kubica branku, měl z ní mnohonásobnou radost. "Gól v den 33. narozenin byl odměnou za vše, čím jsem prošel. Že mělo cenu bojovat a nevzdávat se," vyznal se. Ještě na přelomu roku totiž bojoval s rakovinou varlat, kterou navíc onemocněl už podruhé.

Zlínský fotbalista Luboš Kubica už podruhé porazil rakovinu. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Ve své kariéře odehrál stovky zápasů. Stal se mistrem Kazachstánu, Slovinska i Ázerbájdžánu. Nejtěžší bitvu a nejcennější vítězství však vybojoval se svým zdravím, které ho dvakrát zradilo. Pokaždé totiž onemocněl rakovinou varlat a dvakrát tuto zákeřnou chorobu přemohl.

Podruhé na přelomu loňského a letošního roku. "Když mi na rakovinu přišli poprvé, byl jsem v naprostém šoku," vzpomíná třiatřicetiletý Kubica. "I po druhé diagnóze jsem se cítil mizerně, už jsem ale věděl, co mě čeká," dodal.

Kdy jste onemocněl poprvé?
Před sedmi lety během angažmá v Kazachstánu. Měl jsem dost velké bolesti. Odletěl jsem na dva měsíce do Česka, kde jsem podstoupil léčbu. V Kazachstánu jsem nechtěl zůstat, věřil jsem českým lékařům.

Lubomír Kubica

Dnes třiatřicetiletý odchovanec hranického fotbalu přispěl k postupu týmu do 21 let na mistrovství Evropy v roce 2002, na zlatý šampionát ale nejel. První ligu hrál v Ostravě a Drnovicích, kde měl v listopadu 2002 těžkou autonehodu.

V lednu 2004 odešel do Pavlodaru, kde získal dva kazašské tituly. Další přidal se slovinským NK Maribor (2009) a ázerbájdžánským Interem Baku (2010). V zahraničí si zahrál ještě za slovenský Trenčín a izraelský Ashod. Ve Zlíně je podruhé.

Jak léčba vypadala?
Byla to kombinace operace a chemoterapie. Ta je dost drastická. Člověku vypadají vlasy, je totálně zesláblý, nemá na nic chuť a jen se choulí v klubíčku, aby mu nebylo tak zle. Po jejím skončení jsem měl šedesát kilo, vypadal jsem hrozně.

Vyléčil jste se, zase hrál fotbal, ale nemoc se vrátila...
Naštěstí se povedlo nemoc zachytit hodně brzy. Po operaci jsem podstoupil dvě ambulantní chemoterapie. Zase mi bylo zle, ale mohl jsem pak alespoň zůstat doma. Jiné bylo i to, že jsem přibral na váze čtyři kilogramy.

Že není něco v pořádku, jste vytušil sám?
Ne, to byla náhoda. V první polovině podzimní části sezony jsem měl zdravotní problémy, pak jsem se ale dostal do fyzické kondice jako už dlouho ne. Cítil jsem se výborně, žádné bolesti jsem neměl.
Po posledním zápase jsem šel na vyšetření a tam mi zjistili, že mám opět rakovinu. Řekli mi, že je to naštěstí mírnější forma, která se dá dobře léčit. Hned druhý den jsem šel na operaci.

Vysvětlili vám lékaři, proč se rakovina vrátila?
Už poprvé mi naznačili, že je pětiprocentní možnost, že ji dostanu podruhé. Ani teď nemůžu být definitivně v klidu. Musím chodit na pravidelné kontroly. Snažím se na to ale nemyslet.

Řekli vám, proč jste ji dostal zrovna vy?
Ptali se mě na rodinu, v té jí ale nikdo neonemocněl. Prý se může spustit po nějakém nárazu. Když jsem hrál v Drnovicích, tak jsme měli se spoluhráči autonehodu. Možná ona byla příčinou.

Stejnou nemoc měl i slavný cyklista Lance Armstrong. Čerpal jste z jeho příběhu?
Mám rád životopisné knížky a tu o jeho návratu k cyklistice mám přečtenou.

Ve Zlíně jsem dal výpověď, ale klub ji nepřijal

Neměl jste chuť s fotbalem skončit?
Nad tím jsem vůbec nepřemýšlel. Bylo to naopak. Chtěl jsem začít hrát co nejdříve, jak se vyléčím. Věřil jsem, že to dobře dopadne.

Prozradil jste spoluhráčům, s čím jste nemocný?
Hned jak jsem se to dozvěděl, jsem jim to řekl v kabině.

Jak reagovali?
Chvíli bylo úplné ticho. Pak jsme se rozloučili. Někteří měli vlhké oči. Všichni mě podporovali, fandili a psali povzbuzující zprávy.

A co vedení klubu?
Přišel jsem za nimi, že dávám výpověď. Nechtěl jsem, aby mě platili. Výpověď mi nevzali. Trenér Skácel mi řekl, ať neblbnu, že na jaře budu zase hrát. Že na mě počká.

Nezakazovali vám lékaři fotbal?
Ne, můžu hrát bez omezení. Zpočátku jsem nedokopl ani dvacet metrů, postupně se to ale zlepšovalo.

Před dvěma týdny jste nastoupil k prvnímu mistrovskému zápasu. Jak jste se po něm cítil?
Jsem překvapený, že jsem zvládl celých devadesát minut. Myslel jsem, že vydržím maximálně hodinu. Když jsem hrál před týdnem za béčko, necítil jsem se moc dobře. Musel jsem dřít dvakrát tolik. Po tréninku jsem si přidával, když bylo volno, chodil jsem běhat. Ještě to ale pořád není ono. Odměnou za vše, čím jsem prošel, bylo, že jsem dal v den svých 33. narozenin gól. Že mělo cenu bojovat a nevzdávat se.

Máte dvouletou holčičku. Dočká se sourozence?
Druhé dítě samozřejmě chceme. S touhle variantou jsme se ženou počítali. Ještě než jsem podstoupil druhou léčbu, nechal jsem si uschovat sperma.

Sportovci, kteří přemohli rakovinu varlat

Cyklista Lance Armstrong
Životní příběh rodáka z amerického Dallasu zná snad celý svět. V roce 1996 mu lékaři objevili nejtěžší stadium rakoviny varlat s rozsáhlými metastázemi do plic. Tři roky poté už vyhrál nejslavnější etapový závod Tour de France a se sedmi triumfy je rekordmanem Staré dámy.

Badmintonista Petr Koukal
Pětinásobný český mistr se k vyšetření odhodlal po rozhovoru se známou lékařkou během večírku v restauraci v září 2010. Už za dva dny mu lékaři vyjmuli postižené varle. Účastník posledních letních olympijských her v Pekingu začal opět hrát loni. Momentálně je na 74. místě světového žebříčku.

Hokejista Luděk Krayzel
Člen mistrovského týmu Vsetína ze sezony 2000/01 prodělal léčbu v roce 2003 jako hráč Vítkovic. Na led vyjel už po třech měsících. „Lékaři mi tvrdili, že trénovaný organismus bude léčbu snášet mnohem lépe. Ale bylo to strašné a já měl opravdu štěstí,“ říkal tehdy nynější hráč druholigové Poruby.

Krasobruslař Scott Hamilton
Olympijský vítěz ze Sarajeva 1984 absolvoval chemoterapii třináct let po svém největším triumfu. Po úspěšné léčbě se čtyřnásobný mistr světa vrátil na profesionální dráhu, tím ale zdravotní trable americké legendy neskončily. Ještě dvakrát se podrobil operaci nádoru na mozku, naposledy předloni.