„Moc jsem si to užil. Přišlo hodně diváků (1 760), kteří nás podporovali. I díky nim jsme to utkání zvládli vítězně,“ líčil 19letý krajní halv.
Klíčové byly vaše dva góly během osmi minut v půlce úvodního poločasu. Můžete je přiblížit?
Byly to dvě podobné situace po rychlém brejku. Otočili jsme balon na druhou stranu a pak už to bylo jedna na jedna. První jsem propálil mezi nohama, ve druhém případě jsem soupeře obstřelil.
Co pro vývoj utkání znamenalo snížení Dukly na průběžných 1:2?
Pomohlo nám to, protože za stavu 2:0 jsme byli takoví rozevlátí a nepočítali s tím, že by se ještě mohlo něco stát. Když jsme pak vedli jen o gól, tak jsme do toho ještě museli jít naplno a naštěstí se nám podařilo navýšit náskok. Potom už jsme to kontrolovali.
Při třetím gólu jste dokázali využít obrovský závar. Nejdřív střílel do gólmana Dukly Hrušky Michal Hlavatý, po něm pak mířil do tyče Pavel Černý a míč nakonec dostal do prázdné brány až Lukáš Pfeifer.
To bylo strašné. (úsměv) Ale věřil jsem, že to tam spadne, protože jsme v té situaci měli hodně hráčů a šli jsme do ní s tím, že chceme dát gól.
Jaký je váš celkový dojem z vítězného duelu?
Věděli jsme, že Dukla bude silný soupeř. Více držela míč, ale my ji vzadu do ničeho nepouštěli a naopak jsme dobře využívali brejky.
Obránce Jan Prosek, další z vašich spoluhráčů, před zápasem s Pražany říkal, že první místo v kabině neřešíte. Teď jste však přemohli velmi ambiciózní tým z vrchu tabulky. To už se, v dobrém slova smyslu, do hlavy dostat musí, ne?
To já nevím. Doteď jsme se o tom nebavili vůbec, takže si myslím, že ani teď nezačneme. Je odehráno osm kol a ještě je před námi dlouhá cesta. Tím se zkrátka nemůžeme zabývat.
V čem v současnosti tkví největší síla pardubického týmu?
V tom, že máme skvělý kolektiv a dokážeme za sebe zabojovat na hřišti. Kvůli tomu jsme úspěšní.
