„Takový gól jsem ještě nedal,“ smál se Sladký. „Hlavně jsem měl strach, jestli mi zůstaly síly na zakončení. Proto jsem nestřílel z půlky, ale až z hranice pokutového území. Vážně jsem nechtěl minout,“ dodal.
Domácí přitom odehráli zápas, kdy mohli soupeři klidně nasázet pět nebo sedm branek. Především do prvního poločasu dali velké množství energie, hrnuli se před branku Žižkova a dostávali se do šancí. Využili jedinou. Ve 32. minutě po přízemním centru Falty uklidil míč do sítě Chorý.
„Nebylo to vůbec jednoduché. Měli jsme kupu šancí, Žižkov téměř žádnou, přesto bylo utkání otevřené až do konce. Ale zvládli jsme za tři body pátý mistrák v řadě a navíc vzadu uhráli nulu. To se počítá,“ oddechl si střelec úvodního gólu.
Stačilo více klidu při zakončení a žádné drama se nekonalo. Už do pauzy se mohl mezi úspěšné střelce dvakrát zapsat Houska, další gól mohl přidat Chorý a gól měl na kopačce i Sladký. „První poločas jsme prospali, a kdyby dala Olomouc čtyři góly, vůbec bych se nedivil. K urputné a poctivé hře se tým dostal až po pauze,“ uznal žižkovský kouč Zdeněk Hašek.
Přes zlepšení výkonu hostů předvedli i ve druhé půli přehlídku promarněných tutovek. Jednu z nich v ideální pozici zazdil Falta. Na značce pokutového kopu si netroufl na rychlé zakončení, a když už se odhodlal ke střele, trefil dobíhající hradbu žižkovských obránců.
Samostatný nájezd Petra skončil nepochopitelně žlutou kartou útočícího hráče a střídající Yunis další průnik do otevřené obrany řešil pokusem o hokejový blafák, místo aby uklidil míč do otevřené branky.
„Pořád se to opakuje. Do šancí se dostáváme, v klíčovém momentu ale situaci nevyřešíme dobře. Nezvolíme dobré řešení,“ připustil potíže ve finální části olomoucký trenér Václav Jílek.
Sigmu tak spasil až úprk Sladkého a jeho zakončení do prázdné klece. „Musíme ale pokaždé hrát na doraz. Jinak nás soupeři doženou,“ uvědomuje si Sladký.