"Po jedenácti odehraných kolech mají ve druhé lize dohromady čtyři góly. To je problém," uvědomuje si trenér druholigové Vysočina Roman Pivarník.
"Oba cítíme, že od nás góly všichni očekávají a sami je chceme dávat. Ale bývá to tak, že čím víc člověk chce, tím hůř to jde," říká Tecl, který během své kariéry při 60 startech ve druhé nejvyšší soutěži nastřádal 19 branek.
"Ve fotbale je to tak, že vám tam někdy spadne, do čeho kopnete," tvrdí Mešanovič, jenž ze 36 startů ve druhé lize vytěžil 17 přesných zásahů. "A jindy vám to bohužel nejde. Teď se sice oba do šancí dostáváme, ale v góly je neproměňujeme," krčí rameny.
Přesto, že si Vysočina na nedostatek gólových příležitostí nemůže stěžovat, branky nepadají. A to může být problém. "Každý soupeř má určitou kvalitu amy si nemůžeme vytvořit deset šancí na zápas," uvědomuje si Pivarník.
"Proti Karviné jsme jich měli pět, čistě gólových," připomíná nevydařený páteční duel, v němž Vysočina přes jednobrankové vedení nakonec brala pouze bod za remízu 1:1. "Místo toho, abychom přidali další branku a dohrávali utkání v klidu, jsme pokaždé byli na hraně. A občas se nám to vymstí," lituje.
Útočí jihlavský Muris Mešanovič.
"Ne každý utkání totiž můžete vzadu odehrát na nulu." "Je dobré, že se do šancí dostáváme. Horší by bylo, kdyby vůbec nebyly," uvědomuje si Mešanovič.
"Musíme se teď uklidnit, věřit, že se bude dařit. Někdy prostě potřebujete jednoho, jak se říká haluzáka, aby to začalo padat," připouští.
"Ale myslím, že to přijde." Tecl mohl čekání na další přesný zásah ukončit už v pátek. Tři minuty před koncem měl na kopačce vítěznou branku. "Dal jsem tyčku.
Stanislav Tecl
Kdyby se to odrazilo ne ke gólmanovi, ale za brankovou čáru, mohlo být lépe," uvědomuje si odchovanec FC Vysočina, který jaro 2010 strávil v prvoligové Slavii Praha. "Potřebujeme se nějakým gólem chytit. A pak to půjde," zůstává také on v klidu.
Nemohly by pomoci přesné zásahy alespoň na tréninku? "Samozřejmě je příjemné, když vám to na tréninku padá. Ale zápas, to je vždy o něčem jiném. Jste pod odlišným tlakem," vysvětluje Mešanovič.
"Naopak, když se vám daří v mistrovských utkáních, stoupá vám sebevědomí a věříte si víc. A o to je to pak lehčí."
Tlak. Právě ten může s psychikou hráče udělat divy. "Ten největší si ale na sebe vyvíjíme sami," říká Tecl. "My útočníci jsme prostě na hřišti od toho, abychom dávali góly. A když je nedáváme, tak je to špatně," dobře ví.
Fanouškům tak nezbývá než věřit, že oba mladíci svou současnou smůlu brzy zlomí.
