„Chci pomoct klukům posunout se tabulkou o trošku výš z 8. místa. A osobně chci co nejvíc hrát, vždyť je mi třicet. Proto jsem přišel. Na Žižkově jsem mohl zůstat, ale tam už by to nebylo takové,“ tvrdí.
Proč?
Hostování z Liberce jsem tam měl do konce sezony, ale přišel nový trenér Vavruška a vedení klubu chtělo nějakou perspektivu. Věděli, že mě v létě nebudou moct kupovat. A když získali Švejdíka, s trenérem se domluvili, že na dva zkušené stopery hrát zřejmě nebudou. Tak mi dali svolení jít do Ústí.
Jak jste tu změnu přijal?
Za Ústí jsem rád. Sice teď bydlím v Praze, ale manželka má rodinu v Teplicích a já jsem z Rumburku, takže se plánujeme vrátit. Ještě to je v jednání se ženou (smích).
Jiří PimparaTřicetiletý obránce hraje fotbal i po operaci srdce, ve 23 letech mu dělali plastiku aortální chlopně. Tři ligové starty má za Teplice, dalších čtyřicet za Liberec, za který si zakopal i Evropskou ligu. Na podzim hostoval na Žižkově ve 2. lize. |
Vaše srdce je v pohodě?
Když se mi to stalo, zadýchával jsem se, srdce mi divoce bušilo. Cítil jsem už po dvaceti minutách zápasu, že jsem hotový. Ale teď už jsem bez potíží. Chodím každý půlrok na pravidelné kontroly, fyzické a na sonu, a doktoři říkají, že je všechno ve stadiu jako hned po operaci. Funguje to. Ani prášky neberu. Časem možná budu muset na plastiku aortální chlopně znovu, ale doufám, že to nastane až po konci kariéry.
Jak vzpomínáte na Ústí?
Jen v dobrém! Byl jsem tady i na podzim 2009, to už je osm let. Následující jaro jsem měl ty potíže se srdcem, ale když se postupovalo, kluci mě pozvali na oslavy. Co v Ústí slíbili, to dali, parta byla vždy výborná, na tom si zakládali. A je výborná i teď, jen stadion je mnohokrát lepší.
Jste v nové tribuně poprvé?
Úplně poprvé! Ani jsem tady nehrál, protože proti Ústí jsem vždy nastoupil doma za tým, kde jsem byl. Jsem z toho nadšený, tribuna je krásná. Nesrovnatelná s buňkovištěm, které jsem zažil.
Jak jste se za tu dobu změnil vy?
Vracím se zkušenější. Předtím jsem zkušenosti přijímal, teď je chci rozdávat. Otočilo se to. A myslím, že v tom nejsem úplně špatný. Chci pomoct klukům i sám sobě.
Takže na hřišti hodně mluvíte?
Já mluvil už jako mladý, ale to mě ještě tolik starší nevnímali. Teď se to obrátilo. A když chci něco říct, kluci mě poslouchají, nebo aspoň poslechnou. V tom je největší rozdíl.
Jaký je ústecký klub?
Rodinný. Srovnatelný s Varnsdorfem, kde jsem taky působil. Sice Ústí je mnohem větší město, ale lidi se tu pohybují pořád stejní. Pár nadšenců. Ještě jsem tady hrál s Martykánem, ale většinu kluků jsem znal, jen asi pět nebo šest ne.
Herní plány máte jaké?
Doufám, že odehraju všechny zápasy. To byla první věc, která mě sem táhla. Trenér Skála o mě stál, to je vždycky dobré. Mám být i jeho prodlouženou rukou. Probírali jsme, že jsou tady výborní hráči, třeba Vaněk, a že potřebují někoho, kdo to trošku řídí. Já se budu snažit, abych trenérovi vyhověl.
A co standardky? Budete dávat góly z těch útočných?
Obranné jsou základ, to musím, útočné jsou něco navíc. Dříve jsem gólů dával víc, snad si na to v Ústí vzpomenu. Asi jsem se předtím vystřílel. Šance jsem měl, ale většinou je neproměnil. Míjelo mě to.
Co bude po jaru?
Umím si představit, že tady zůstanu déle. Záleží ale, jak to vyhodnotí vedení, jestli se jim budu zamlouvat a jestli budu zdravý.
Liberec už je passé?
Uzavřená kapitola. Trenér Trpišovský sází na jiné typy hráčů, já mu do toho asi nesedím. Navíc mi v létě končí smlouva.
Jak na Slovan vzpomínáte?
Zahrál jsem si tam 1. ligu, což byl sen odmalička, takže jen skvěle. Hrál jsem s výbornou partou, s Davidem Pavelkou, s Radkem Kováčem, to jsou osobnosti. Evropská liga byla krásný bonus. Největší zážitek byl na Seville, fantazie! I když stadion mají starší, byla výborná atmosféra. Hráli jsme i jarní vyřazovací část s Alkmaarem, já nastoupil dvacet minut na hrot, což byl nezvyk. A sahali jsme po postupu až do poslední minuty.
Jenže teď co půlrok, to jiné angažmá. Jak vás to ubíjelo?
Z logistického hlediska to bylo strašné. Pořád jsem byl někde jinde, ke konci už to na mě padalo. Podbrezová, Vlašim, pak Žižkov. Když jsem si myslel, že někde zůstanu déle, tak mi po půlroce řekli, že nemají peníze mě vykoupit ze smlouvy. Slýchal jsem to dokola, a když to slyším teď, naskočí mi husí kůže.
Za kolik jste byl k mání?
To jsem nevěděl, ani se do toho motat nechci. Říkal jsem, ať si jednají s Libercem. Manažer mi něco povídal, ale o penězích jsme se nebavili. Jen jsem věděl, že to dopadne, jak to dopadlo předtím dvakrát.
Do Podbrezové jste šel za koučem Frťalou, ale brzy to skončilo.
Po pěti prohraných zápasech ho odvolali. Měli velké plány, vypadalo to na déle, ale pak udělali tohle. Já přišel týden před sezonou, Melunovič taky. A všichni, co je posílili ve stejné době jako já, pomalu odcházeli. Ve Vlašimi jsem pak zažil trenéra Haška ze Sparty, to je skvělý kouč, komunikativní.
Do Varnsdorfu jste teď nechtěl?
Vanďák většinou mívá mladší hráče, málokdy tam přestupuje někdo nad 25 let. Oni jdou touhle cestou, takže jsem ani nepočítal, že se ozvou. Já teď hlavně chci jistotu, že budu hrát, a ne se za půlrok zase stěhovat někam jinam.
Jirka bude lídrem slovně i hrou, očekává kouč Ústí PRVNÍ DEN. Nejdřív tisková konference, pak první trénink v novém působišti. Takhle se včera ujal druholigového Ústí trenér Jiří Skála. Vytoužená posila. Herně i charakterově. Trenér ústeckých druholigových fotbalistů Jiří Skála si pochvaluje, že získal stopera Jiřího Pimparu. „Usilovali jsme o něj delší dobu. Měli jsme ho vyhlédnutého na léto, ale situace se u něj vyvinula na Žižkově jinak, tak jsme ho udělali už teď. Paráda!“ je nadšený Skála. Pimpara na jaře bude v Ústí hostovat z Liberce, kde má ještě půlrok platnou smlouvu. „Je zkušený, má schopnosti hru organizovat a dirigovat. Jeho kvality lidské a fotbalové nemá ani cenu komentovat. Vyhledávám hráče s dobrým charakterem a co jsem stačil poznat, on to splňuje.“ Měl by být lídrem na hřišti i v kabině. „A nejen slovně. Přesně tenhle typ nám chyběl.“ Pimpara měří 190 centimetrů, to je velké plus. „Když vidíte jeho výšku a váhu, bude ku prospěchu při obranných i útočných standardkách. A budeme-li dohánět manko, může hrát i vpředu, v Liberci dával góly v závěrech zápasů.“ |
