A tak má 33letý voják z povolání, který si před sezonou nebyl ani jistý, že do 2. ligy ještě při své náročné práci zvládne naskočit, na kontě už tři zápasy ve FNL a z nich pět bodů. Dva „jeho“ zápasy skončily remízou, jeden výhrou.
„Složitější bylo odchytat ten první zápas, ten za odměnu. Ve výtečné divácké kulise, na domácím hřišti a v soutěži, kterou jsem neznal. Nevěděl jsem, do čeho jdu,“ pravil Vítek.
„V Hradci mi v neděli ohromně pomohli kluci. Některé zákroky jsem tam měl, ale bylo i hodně situací, kdy skluzem blokovali střelu, hráli obětavě. My takhle táhneme za jeden provaz. Jednou pomůžou oni mně, jednou já jim,“ shrnul Vítek.
Po nedělním večerním návratu ze zápasu šel ráno jako vždy do práce a pondělní trénink proto vynechal. Což je skutečnost, která Vítka brzdí v jeho fotbalové kariéře nejvíc - práce mu neumožní být při každém tréninku na hřišti.
„V zimě to bylo lepší, protože se trénovalo na umělé trávě pod světly a začátek se dal posunout. Absolvoval jsem, co šlo. Teď ale chodíme na přírodní trávu, je stále ještě zimní čas a brzo se stmívá. Mám tam kvůli práci mezery,“ připouští Vítek.
Právě z toho důvodu nebyl loni v létě přesvědčený, že v kádru Líšně pro 2. ligu zůstane. Na dobu, kdy se už hrála první kola nového ročníku, měl už dokonce zaplacenou dovolenou, na kterou odcestoval. Pak se ale do Líšně vrátil.
„Trenér měl zájem, abych pokračoval, a pro mě to byla zase nová výzva, impulz a elán do práce. Chtěl jsem si zkusit, jak budu fungovat ve vyšší soutěži,“ vyložil Vítek. Co na tom, že během jeho dovolené se v brance chytil jeho gólmanský kolega Martin Šustr tak, že už „chytajícího vojáka“ mezi tři tyče pustil na podzim jen jednou.
Na jaře má Vítek v Líšni vedle sebe znovu brankáře v silnější pozici, než je on, ze Zbrojovky přišel Pavel Halouska. Vítek si ale ověřil, že 2. ligu může chytat, a troufl by si i na větší porci zápasů než doposud. „Kdybych na to měl kvality a trenér mi věřil, tak proč ne. Problém je v tom, že kolikrát máme v práci cvičení a já nevím přesně, jestli budu klubu k dispozici na celou sezonu, nebo z některého zápasu vypadnu,“ přiznává.
Nad tím, kdo bude za Líšeň chytat příště, a to v sobotu doma proti Vlašimi, Vítek krčí rameny. Záležet bude na tom, zda se uzdraví Halouska (minulý týden ho skolila střevní viróza) a zda by mu věřil trenér Milan Valachovič. „Za normálních okolností by Pavel chytal už v Hradci,“ uvědomuje si Vítek.
