Po šestnácti odehraných zápasech sice netají, že zdaleka ne vše se jím vedenému týmu povedlo ideálně, ale konečný výsledek špatný není.
„Nemůžeme říkat, že jsme nespokojení. A asi se na tom shodneme i se sportovním vedením klubu,“ shrne Frťala půlrok, během něhož se hradeckého mužstvo vyšvihlo na třetí příčku tabulky a do jara půjde jako jeden z týmů, který by měl promluvit do souboje o přímý postup, případně o baráž o něj.
Můžete rozvést ono vyjádření, že se o nespokojenosti nedá mluvit?
Myslím si, že umístění v tabulce odpovídá tomu, jak jsme se na podzim prezentovali. Byla utkání, v kterých jsme body ztratili zbytečně, byla utkání, které jsme zvládli, i když jsme nebyli lepší než soupeř. To ale bylo možná v jednom, ve dvou dvou zápasech, dovolím si říct, že minimálně vyrovnaní jsme byli všem soupeřům.
Vše ale začalo sedmigólovým přídělem od Bohemians 1905 hned v prvním zápase přípravy. Co jste si po takovém úvodu, jen chvíli po svém nástupu, říkal?
První slovo, které jsem v sobě bezprostředně po zápase měl, bylo ostuda. Protože Hradec by měl v každém zápase, i při respektování síly každého soupeře a i při tom, že to byl „jen turnaj“, podat takový výkon, aby výsledek nebyl takový hrozný.
Pár hodin poté jste však na tomtéž turnaji porazili Slovan Bratislava...
Po trochu důraznějším pohovoru to hráči pochopili a se Slovanem jsme byli schopní být minimálně vyrovnaným soupeřem týmu, který už byl ve finální fázi přípravy a který už týden poté hrál předkolo Evropské ligy. Byl jsem rád, jednak že za tři čtyři hodiny jsme byli schopní změnit přístup k utkání, a jednak že hned v prvním zápase poté hráči pochopili, že ne všichni mají své místo jisté. Mladí totiž ve druhém zápase ukázali, že konkurence v týmu může být, a to se pak potvrdilo v přípravě i v soutěži.
Co dalšího vám příprava ještě ukázala?
Poučná a přínosná byla v tom, že jsem měl možnost blíž poznat nejen hráče, ale zároveň i celý klub zevnitř. Pro mě je totiž důležité, aby fungoval právě celý klub, nejen kabina, ono se od toho spousta věcí potom odvíjí.
Každý trenér si před nástupem angažmá shání informace. Které se vám potvrdily třeba ty o mužstvu?
Potvrdilo se třeba to, že tady jsou samí příliš „hodní“ hráči. Kluci si nebyli schopni říct něco mezi sebou, názory, kritiku, chodili kolem sebe po špičkách. Pokud ale není hráč vůči svému spoluhráči upřímný, je to špatné, zdravá kritika vám může pomoct..
Našel jste někoho, kdo tohle dokázal změnit a tým svým způsobem vlastně vyprovokovat?
Nevím, jak se chovali přede mnou. I přesto, že jsem informace sbíral. Předpoklady k tomu má Adam Vlkanova a jsem rád, že naše předpoklady naplnil Radim Ottmar. Podle mě je určité napětí nutné, konflikty někdy vyvolávám uměle, abych viděl, jestli ti kluci jsou válečníci, jak si poradí s určitými situacemi. Když hrajeme, tak možná jednou za dva týdny písknu faul. Protože ufňukance nemám rád. V tom bych dal za příklad Zorvana. Když kolem něj někdo proběhl, hledal, kdo ho to fauloval, stěžoval si, že ho něco bolí. Ale i on pochopil, že takhle se dál nedostane. Čeká nás hodně práce, ale myslím si, že jsme se pochopili.
Hradec před sezonou pokračoval v obměně kádru, řada zkušených hráčů odešla. Jak to bylo těžké vzhledem k tomu, že by tým i tak měl patřit do špičky?
Ona ta obměna byla taková opatrná. Všichni chtějí, aby hráli odchovanci, hráči, které klub vychoval. Jenomže ne vždy na to jsou tito hráči připravení. V úvodu soutěže nastupovali Trávníček, Finěk, po nich velmi záhy Martinec a Jukl, ale bohužel ne všichni vydrželi. Trávníček se zranil, Finěk odehrál úvod skvěle a všechny překvapil, jenomže pak přišel útlum. Zákonitý, tím si prochází 90 procent mladých hráčů, adaptace na dospělý tým chvíli trvá.
Co noví hráči, kteří do Hradce přišli?
Přišli, i když je třeba říct, že v průběhu přípravy se nám nepovedlo přivést hráče, které jsme chtěli. Platí to o útočníkovi Ledeckém (dal přednost Českým Budějovicícm - pozn. autor) a dalších dvou. Částečné problémy byly s Wesleym, nakonec se to povedlo, i když jen na hostování, a později. Museli jsme na to reagovat a povedl se přestup Ďurděviče. Tito hráči pro nás byli pro útočnou fázi posilou, ale i jim chvíli trvalo, než se usadili v mužstvu. Spokojenost není stoprocentní, víme, že potenciál mají větší.
Mluvili jsme o zklamání po úvodním zápase přípravy s Bohemians, zažil jste podobné i po druholigových zápasech?
Nadzvednou mě věci nebo situace, které vycházejí z přístupu. Ať už v tréninku, nebo v zápase. A k zápasům hráčům říkám, že trenér nemůže vše odkoučovat, že se musí na hřišti koučovat také sami mezi sebou. Proto mě mrzí situace, kdy jsme vstřelili gól a do dvou minut jsme ho hned dostali. To jsou věci, kdy přijde ztráta koncentrace a individuální podcenění. Tohle mě několikrát nadzvedlo ze židle. Stejně jako první poločas ve Znojmě.
Co jste tam hráčům vytýkal?
Byl to konec soutěže, předtím dva týdny pauza, špatné počasí, atmosféra, všechno to bylo takové malátné - a my se tomu přizpůsobili. Nedali jsme hned na začátku penaltu, zahodili tři šance a mysleli jsme si, že soupeř si góly dá sám. Proto jsem po dlouhé době v poločase trochu řádil. A i když jsme nakonec nezvítězili, druhý poločas byl, co se týká výkonu a přístupu, diametrálně odlišný.
Jeden zápas po polovině soutěže jste třetí, tedy na barážové příčce, ztráta na týmy před vámi nejsou velké, co tenhle výsledek podzimu znamená pro plány na jaro?
Nechci říct, že jsme si na sebe upletli bič, Hradec totiž není klub, který by měl mít obavy, že bude hrát ve druhé lize o záchranu nebo nějaký průměr. Cíle na sezonu byly takové, abychom hráli na špici, což se nám, myslím si, povedlo. Teď je to pro nás na jaro hlavně závazek vůči klubu a vůči divákům. Myslím si, že budeme pokračovat s filozofií, se kterou jsem do klubu přišel, z ní bychom neměli ustupovat: Chceme tým postupně přebudovat a připravit na to, aby mohl hrát stabilně v první lize. Ukázalo to už léto. Nekupovala se žádná velká jména, naopak dost hráčů se prodalo, skončil nadstandardní útočník, jaký je Honza Pázler, odešel Schwarz.
Z toho bude vycházet i konečná podoba kádru pro jaro?
Přesně tak, snažíme se sice přivést nějaké hráče, ale dva tři, to bude maximum. Někteří asi přijdou i na zkoušku, protože je dřív budeme chtít vidět. Na podzim jsme naštěstí nemuseli protočit moc hráčů jako jiné kluby, což svědčí o konstantní výkonnosti těch, kteří hráli. I proto budeme chtít, aby hráči, které máme na hostování, u nás většinou zůstali.
