Teď však Hradečtí před sebou mají úvodní zápasy se soupeři, jež je před dalším pokračováním soutěže zařadily na třetí příčku tabulky.
Tu ještě na podzim budou hájit za necelé dva týdny ve Znojmě, kam se vypraví po současné reprezentační pauze.
Co přinesla první polovina druholigového programu mužstvu, které v létě dostalo nového trenéra a pokouší se přiblížit k návratu mezi elitu?
1. Nejvíc bodů za poslední druholigové roky
Ať si říká, kdo chce, co chce, tohle je zdaleka nejdůležitější údaj. A ten je pro tým Zdenko Frťaly příznivý. Třetí příčka byla podle ještě v minulé sezoně platných pravidel nepostupová, ale letos tomu je jinak, zajišťuje totiž dodatečnou baráž s předposledním týmem 1. ligy.
Tohle je ale ještě daleko, nyní je nejdůležitější výchozí bodová pozice před druhou polovinou ligy. A ta je příznivá, 29 bodů je solidní základ, na němž se dá stavět. Už třeba podle toho, že před třemi lety, kdy Hradec nakonec postoupil, měl po patnácti zápasech o bod méně (tehdy měla 2. liga jen 15 účastníků, takže týmy odehrály jen 28 zápasů).
K letošní slušné bodové úrodě hodně pomohly dvě třízápasové série výher (1. až 3. kolo, 7. až 9. kolo) a také to, že tým nepostihla dlouhodobější výsledková krize, během které by nebodoval. Dvě prohry za sebou, obě s exligovými týmy Českými Budějovicemi a Brnem, se za krizi nedají počítat.
2. Vydařené derby srazilo dorážejícího rivala
Všichni z týmu sice oprávněně tvrdí, že to jsou tři body jako z každého jiného zápasu, ale vysvětlujte to fanouškům! Ti po zápase s Pardubicemi, kterým Hradec první polovinu soutěže v neděli uzavřel, jásali.
Výhra 4:1 přináší sama o sobě slastný pocit, což nakonec nijak nezakrývali ani hráči. K tomu přidejte fakt, že všechny čtyři góly Hradečtí vstřelili do 35. minuty, že neproměnili penaltu, že své soupeře v ligovém zápase porazili počtvrté za sebou a že potvrdili svoji dominanci v posledních sezonách.
Co ale vzhledem k blízké budoucnosti asi těší nejvíc, je fakt, že rivalovi z Pardubic odskočili v tabulce, před nedělním zápasem totiž oba týmy dělil jediný bod.
3. Málo inkasovaných gólů, „nejméně“ v lize
Uvozovky v titulku tohoto odstavce nejsou samoúčelné, pohled na tabulku totiž říká trochu něco jiného, nejméně v soutěži zatím inkasoval Varnsdorf, v patnácti zápasech jen sedmkrát. To je slušné, jenomže za jakou cenu?
Varnsdorf totiž ve většině zápasů sází jen na na to, aby gól nedostal, a do útoku se moc nežene. I když gólů v patnácti zápasech vstřelil jen dvanáct, tato taktika mu v tabulce stačí na 4. místo.
Mezi ostatními, kteří se také snaží tvořit dopředu, Hradec v minimu inkasovaných branek dominuje. I proto, že jeho obrana je pevná stabilně, jen v jednom zápase - v Českých Budějovicích - dostala víc než jednu branku. Jinak samé nuly, maximálně jedničky.
3. Mladí na důležitých postech v sestavě
Obměna hráčského kádru, jež začala už před minulou sezonou po sestupu z 1. ligy, letos v létě pokračovala. Měla dvě tendence: jednak zajistit kvalitu na posty, na kterých nebyl Hradec pevný v kramflecích, jednak dát šanci mladým z vlastní mládežnické základny.
To druhé, pro klub perspektivní, se v několika případech podařilo. Nejvíc je to vidět na dvou hráčích, shodou okolností na postech, které jsou hodně vidět. Ve středu obrany pravidelně nastupuje Jakub Martinec, jenž zahajoval sezonu s jediným odehraným ligovým zápasem za Hradec, ve středu zálohy se do základní sestavy postupně propracoval Robert Jukl, který měl před sezonou na svém kontě dokonce ligovou nulu.
Šanci měli i další, třeba Trávníček ji do svého brzkého zranění na kraji obrany využíval velmi solidně.
4. Hledání útočníka, který bude střílet góly
Když vám před sezonou odejde útočník, jenž je schopen za sezonu vstřelit přes dvacet ligových branek, někde to musí být znát. Zvlášť když v této činnosti neměl v týmu nyní už v prvoligovém Liberci hrající Pázler odpovídající konkurenci a když někdo podobný nepřišel jako náhrada. Střílení gólů se proto v řadě zápasů ukázalo jako těžko řešitelný problém a týmu to asi přineslo několik ztrát.
Na začátku podzimu se k solidní střelecké bilanci nadechoval Vlkanova, jenomže ho přibrzdili nejprve soupeři a poté zranění. Naštěstí se k němu přidal Bosňan Ďurděvič. Oba týmu střelecky vévodí, čtyři zásahy z nich ale žádné velké kanonýry zatím nedělají. Přestože se dá úspěšně hrát i s tím, že se o góly podělí více hráčů, jedna jistota, na kterou je spolehnutí, by byla více než vítanou posilou.
5. Mikerův gól, který ovládne hitparády
Že by se při hledání střelce mohlo urodit i ve vlastních řadách, naznačil v předposledním zápase úvodní poloviny soutěže Jiří Miker. Hradec hrál v Ústí nad Labem, hru měl ve své moci, šancí na gól si vypracoval několik. Jenomže stále nic. Až v poslední minutě se míč v pokutovém území domácích snesl k Jiřímu Mikerovi a ten do něj kopl přes hlavu nůžkami.
Pak už se spoluhráči mohl slavit fotbalovou parádu. Zvlášť příjemnou i proto, že Hradci přinesla vítězství. Pokud se bude v budoucnu na nějaký gól Hradce z tohoto podzimu vzpomínat, Mikerův jasně povede, byla to prostě nádhera.
