S Baníkem žuchnul ze druhé ligy na amatérskou scénu. Po jaru, které se podobalo hororu.
„Dvanáct zápasů v řadě jsme neudělali ani jediný bod, to je strašně šílený,“ třeštil oči Koukal. I kapitán Jan Procházka: „Postup je radost, ale já celý život hraju o sestup. Bolí mě to, zvlášť proto, že mě fotbal pořád baví.“
Až když bylo pozdě, Most vyhrál. V neděli doma porazil Frýdek-Místek 3:2, jenže už bez fanfár.
„Chtěli jsme ukázat, že je škoda, že padá zrovna Most. Tedy klub, který má nějaké zázemí. Je to nepříjemné, ale v životě se stávají horší věci,“ snaží se zůstat nad věcí Koukal, ale moc dobře mu to nejde. Jarní propadák má v hlavě. „Ostuda, nepřál bych to nikomu prožít.“
Kapitán Procházka tvrdí: „Momentálně jsme neměli mužstvo na záchranu.“ A Koukal doplňuje: „Srážely nás hrozné chyby. Dáváme si hloupé góly z vlastních kiksů. Přitom ne že bychom hráli dobře, to určitě ne, ale nějaké světlé momenty jsme měli vždy.“
Baník vyměnil během sezony tři trenéry. Víta Raszyka nahradil Němec Wolfgang Jerat, po jeho nečekané abdikaci před startem jara nastoupil Pavel Medynský.
„I pro něj to musí být strašné, jenže na hřišti neběhá on, nýbrž my hráči. Trenér může určit taktiku, ale když se nám ji nedaří plnit, neudělá s tím nic. Sestup je jednoznačně naše chyba,“ nehledá zkušený exligista Koukal alibi. „Nemůžeme nic házet na druhé.“
Ale možná je i logické, že to v době temna nefungovalo v kabině mezi českými hráči a cizinci. „Skřípalo, neskřípalo... k tomu bych se nechtěl vyjadřovat,“ naznačil Koukal, že jde o citlivé téma. I pro Procházku: „Radši bych k tomu nic neříkal... Prostě to byla jedna kabina a celkově 2. ligu nezvládla.“
