Před Vánocemi a koncem roku pak stoupá napětí a hledají se cesty, jak zorganizovat práci, aby část pracovníků mohla mít mezi vánočními a novoročními svátky volno. V praxi může dojít k dvěma extrémním situacím - buď zaměstnavatel potřebuje, aby všichni pracovali, nebo naopak čerpali dovolenou.
Zaměstnavatel vyžaduje, aby všichni pracovali
Když je koncem roku napilno a nejsou dokončeny naplánované úkoly, může se snadno stát, že vedení podniku jakékoli čerpání dovolené všem zakáže. Je možné se takovému rozhodnutí bránit? Když zaměstnavatel s takovou situací předem počítá a plán dovolených jí přizpůsobí, je v právu a proti jeho postupu nelze nic namítat.
Jinak je to však, když náhle, třeba v posledním týdnu před Vánocemi, oznámí ž a, e do konce roku nikomu žádnou dovolenou neposkytne. Přitom v této době již má řada lidí své plány a představy, co všechno mezi svátky stihne. Je to nepříjemné, ale na skutečnosti, že se pracovníci musí podřídit rozhodnutí zaměstnavatele, to nic nemění.
Zcela mylná je domněnka, že polovinu dovolené si vybírá zaměstnanec v termínu, který se mu hodí. Není to tak - podle zákoníku práce dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, pracovník musí vždycky počkat na jeho souhlas. Firma nese odpovědnost za to, aby určila nástup dovolené všem ve správném rozsahu, a tak jim umožnila do konce roku volno vyčerpat.
Lehce se však může stát, že si zaměstnanec svou dovolenou včas naplánoval na konec roku a zajistil si na tento termín třeba rekreační pobyt. Zákaz nadřízeného, který přijde na poslední chvíli, mu nejen zkazí náladu, ale způsobí i finanční újmu kvůli odřeknutí plánovaného pobytu.
V takovém případě musí zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce uhradit pracovníkovi náklady, které mu vznikly proto, že změnil určenou dobu čerpání části dovolené, nebo ho dokonce z nastoupené dovolené odvolal.
Zaměstnavatel může nařídit volno
Opačná situace nastává, když zaměstnavatel dá příkaz, že se v podniku po vánočních svátcích pracovat nebude. Takové rozhodnutí se zaměstnanci musí dozvědět včas, a to nejméně čtrnáct dnů předem, pokud nebylo vánoční volno zahrnuto do plánu dovolených zpracovaného začátkem roku.
I v tomto případě se musí tedy zaměstnanci podřídit příkazu zaměstnavatele, pokud ještě mají zbývající dovolenou. Jinak je to, když pracovník už dovolenou vyčerpal a dostane nařízení, aby si tedy vzal neplacené volno. Takový příkaz je však v rozporu s ustanovením zákoníku práce.
Zaměstnavatel je podle něj povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy po celou jeho pracovní dobu a nesmí mu přikazovat, aby čerpal neplacené volno. Jestliže tedy pracovník již celou svou dovolenou vyčerpal, pak se s ním musí dohodnout, zda bude ochoten si volno napracovat.
Nedojde-li k takové dohodě, pak půjde o překážku v práci na straně zaměstnavatele, a ten mu bude muset uhradit neodpracovanou dobu náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Ve všech případech by měly podniky dbát na to, aby zaměstnanci celou svou dovolenou vyčerpali do konce kalendářního roku, jak to stanoví zákoník práce.
Ačkoliv praxe je často jiná, převádění dovolené do následujícího roku by mělo být pouze výjimečné. Pracovníka by k němu měly opravňovat pouze naléhavé provozní důvody či překážky v práci, pro něž nemohl dovolenou čerpat. V chystané novele zákoníku práce by přitom mělo dojít k ještě výraznějšímu omezení možností převádět nevyčerpanou dovolenou do dalšího roku.
Zaměstnavatel vyžaduje, aby všichni pracovali
Když je koncem roku napilno a nejsou dokončeny naplánované úkoly, může se snadno stát, že vedení podniku jakékoli čerpání dovolené všem zakáže. Je možné se takovému rozhodnutí bránit? Když zaměstnavatel s takovou situací předem počítá a plán dovolených jí přizpůsobí, je v právu a proti jeho postupu nelze nic namítat.
Jinak je to však, když náhle, třeba v posledním týdnu před Vánocemi, oznámí ž a, e do konce roku nikomu žádnou dovolenou neposkytne. Přitom v této době již má řada lidí své plány a představy, co všechno mezi svátky stihne. Je to nepříjemné, ale na skutečnosti, že se pracovníci musí podřídit rozhodnutí zaměstnavatele, to nic nemění.
Zcela mylná je domněnka, že polovinu dovolené si vybírá zaměstnanec v termínu, který se mu hodí. Není to tak - podle zákoníku práce dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, pracovník musí vždycky počkat na jeho souhlas. Firma nese odpovědnost za to, aby určila nástup dovolené všem ve správném rozsahu, a tak jim umožnila do konce roku volno vyčerpat.
Lehce se však může stát, že si zaměstnanec svou dovolenou včas naplánoval na konec roku a zajistil si na tento termín třeba rekreační pobyt. Zákaz nadřízeného, který přijde na poslední chvíli, mu nejen zkazí náladu, ale způsobí i finanční újmu kvůli odřeknutí plánovaného pobytu.
V takovém případě musí zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce uhradit pracovníkovi náklady, které mu vznikly proto, že změnil určenou dobu čerpání části dovolené, nebo ho dokonce z nastoupené dovolené odvolal.
Zaměstnavatel může nařídit volno
Opačná situace nastává, když zaměstnavatel dá příkaz, že se v podniku po vánočních svátcích pracovat nebude. Takové rozhodnutí se zaměstnanci musí dozvědět včas, a to nejméně čtrnáct dnů předem, pokud nebylo vánoční volno zahrnuto do plánu dovolených zpracovaného začátkem roku.
I v tomto případě se musí tedy zaměstnanci podřídit příkazu zaměstnavatele, pokud ještě mají zbývající dovolenou. Jinak je to, když pracovník už dovolenou vyčerpal a dostane nařízení, aby si tedy vzal neplacené volno. Takový příkaz je však v rozporu s ustanovením zákoníku práce.
Zaměstnavatel je podle něj povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy po celou jeho pracovní dobu a nesmí mu přikazovat, aby čerpal neplacené volno. Jestliže tedy pracovník již celou svou dovolenou vyčerpal, pak se s ním musí dohodnout, zda bude ochoten si volno napracovat.
Nedojde-li k takové dohodě, pak půjde o překážku v práci na straně zaměstnavatele, a ten mu bude muset uhradit neodpracovanou dobu náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Ve všech případech by měly podniky dbát na to, aby zaměstnanci celou svou dovolenou vyčerpali do konce kalendářního roku, jak to stanoví zákoník práce.
Ačkoliv praxe je často jiná, převádění dovolené do následujícího roku by mělo být pouze výjimečné. Pracovníka by k němu měly opravňovat pouze naléhavé provozní důvody či překážky v práci, pro něž nemohl dovolenou čerpat. V chystané novele zákoníku práce by přitom mělo dojít k ještě výraznějšímu omezení možností převádět nevyčerpanou dovolenou do dalšího roku.
