Byla neděle - už půl druhé hodiny ráno. Sotva stačil podat lahev jednou dokola, zjevil se u vchodu Martin "Magor" Jirous, veliký básník český, s obrovským houbařským košem přes předloktí a zamířil přímo k popíjející trojici. "Potřebuju kilo na taxíka," řekl místo pozdravu. Jedna z dívek sáhla do peněženky a podala bardovi bankovku, kterou mu vzápětí vyškubl čekající taxikář. Tony Harrison seděl a usmíval se. "Potřebuju pět set," osmělil se Magor podruhé a dodal, že má namířeno do veřejného domu. "Ale kam byste jezdil, pane Jirousi, za pětistovku stejně nic nepořídíte," usmála se druhá dívka, "zůstaňte tu hezky s námi. Tohle je Tony Harrison, vynikající anglický básník." Muži si potřásli rukama. Ostrovan podal svému středoevropskému kolegovi lahev a ten ji vypil. Sotva stačil Harrison otevřít druhou, zahájil Jirous svůj obligátní striptýz. "Ale pane Jirousi, teď už se opravdu zlobím," plísnila ho první z dívek, "tenhle váš diskutabilní kousek zná přece už každý." "Nelži," okřikl ji Jirous, "ještě žádný Angličan nikdy neviděl, jak se svlékám. Navíc mu při tom zazpívám starodávné pastýřské písně." Hotelovou halou proběhl bílý jednorožec a z okolních lesů se usmívali lvi. Jirous zpíval a Harrison u toho vsedě cifroval. Když měl přijít vrchol vystoupení, popadl polonahý performer lahve piva a vrhal je jak granáty do nejvzdálenějšího kouta haly. Vybuchovaly a dlažbu pokryla pěna. "Tak," prohlásil Martin Jirous. Vzápětí do něj vstoupila pokora a vydal se sbírat střepy. "Musím jít spát. Zítra mám jednání s novým ředitelem Národního divadla v Londýně," zívl Tony Harrison. Vstal a otočil se k Jirousovi. "Tenhle člověk je génius. To já poznám," řekl významně a zmizel. "Jdu chrnět. Brzy ráno musím na houby," oznámil vzápětí Martin "Magor" Jirous a vydal se také na kutě. Ještě v deset hodin dopoledne čvachtala běžným hotelovým hostům podlaha v hale pod botami.
Velký britský básník poznal génia
Byla neděle - už půl druhé hodiny ráno. Sotva stačil podat lahev jednou dokola, zjevil se u vchodu Martin "Magor" Jirous, veliký básník český, s obrovským houbařským košem přes předloktí a zamířil přímo k popíjející trojici. "Potřebuju kilo na taxíka," řekl místo pozdravu. Jedna z dívek sáhla do peněženky a podala bardovi bankovku, kterou mu vzápětí vyškubl čekající taxikář. Tony Harrison seděl a usmíval se. "Potřebuju pět set," osmělil se Magor podruhé a dodal, že má namířeno do veřejného domu. "Ale kam byste jezdil, pane Jirousi, za pětistovku stejně nic nepořídíte," usmála se druhá dívka, "zůstaňte tu hezky s námi. Tohle je Tony Harrison, vynikající anglický básník." Muži si potřásli rukama. Ostrovan podal svému středoevropskému kolegovi lahev a ten ji vypil. Sotva stačil Harrison otevřít druhou, zahájil Jirous svůj obligátní striptýz. "Ale pane Jirousi, teď už se opravdu zlobím," plísnila ho první z dívek, "tenhle váš diskutabilní kousek zná přece už každý." "Nelži," okřikl ji Jirous, "ještě žádný Angličan nikdy neviděl, jak se svlékám. Navíc mu při tom zazpívám starodávné pastýřské písně." Hotelovou halou proběhl bílý jednorožec a z okolních lesů se usmívali lvi. Jirous zpíval a Harrison u toho vsedě cifroval. Když měl přijít vrchol vystoupení, popadl polonahý performer lahve piva a vrhal je jak granáty do nejvzdálenějšího kouta haly. Vybuchovaly a dlažbu pokryla pěna. "Tak," prohlásil Martin Jirous. Vzápětí do něj vstoupila pokora a vydal se sbírat střepy. "Musím jít spát. Zítra mám jednání s novým ředitelem Národního divadla v Londýně," zívl Tony Harrison. Vstal a otočil se k Jirousovi. "Tenhle člověk je génius. To já poznám," řekl významně a zmizel. "Jdu chrnět. Brzy ráno musím na houby," oznámil vzápětí Martin "Magor" Jirous a vydal se také na kutě. Ještě v deset hodin dopoledne čvachtala běžným hotelovým hostům podlaha v hale pod botami.
Vyvážejí do Asie i do Afriky. Recepturu a stroje si přísně chrání
Jejich výrobek zná každý český chalupář. A často mu jeden nestačí. Přesto Papírna Moudrý stačí...
Vyrábí a vyváží pavouky, které baví šikmé plochy a má s nimi úspěch
Mít vlastní továrnu chtěl Lubomír Dvořák už v době, kdy to byl leda tak bláhový sen. Ale co se v...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Omylem jsem s bundou vypral i pár tisícových bankovek. Co dělat?
Bankovky opotřebované oběhem či běžně poškozené by měl přijmout i obchodník. Pokud to odmítne, máte...
Hledáte byt k pronajmutí? Majitele můžou zajímat i detaily o vás
S pronájmy se to má v posledních letech jako na houpačce. Momentálně je situace stabilní, poptávka...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
KOMENTÁŘ: Co přinesou nová pravidla pro vymáhání dluhů
Dluhy představují stále větší problém, pro zákazníky i banky. Od 1. května to má pomoci řešit nový...
Vyrábí a vyváží pavouky, které baví šikmé plochy a má s nimi úspěch
Mít vlastní továrnu chtěl Lubomír Dvořák už v době, kdy to byl leda tak bláhový sen. Ale co se v...
Hledáte byt k pronajmutí? Majitele můžou zajímat i detaily o vás
S pronájmy se to má v posledních letech jako na houpačce. Momentálně je situace stabilní, poptávka...
Co přineslo 20 let v EU českým domácnostem? Není vše zalité sluncem
Životní úroveň Čechů během 20 let vzrostla. A to díky členství v Evropské unii. Průměrná spotřeba...
Omylem jsem s bundou vypral i pár tisícových bankovek. Co dělat?
Bankovky opotřebované oběhem či běžně poškozené by měl přijmout i obchodník. Pokud to odmítne, máte...
Ärztin/Arzt für Innere Medizin
Allgemein öffentliches Krankenhaus Spittal/Drau
nabízený plat:
172 000 - 273 000 Kč