Kdo potřebuje využívat sociální výhody řádných studentů vysokých škol, musí tedy stihnout ukončit svá studia nejpozději do dvaceti šesti let. Tímto věkem totiž limitovali naši zákonodárci nárok na státní sociální podporu pro vysokoškoláky. Podle vysokoškolských učitelů tento zákon (č.117/95 Sb.) fakticky diskriminuje nezanedbatelný počet posluchačů doktorských a magisterských studijních programů.
Starší studenti
Šestadvacetiletých i starších studentů je z různých důvodů dost. Na některé, například umělecké školy, se zájemci často dostávají až "poněkolikáté". V situaci, kdy počet zájemců o studium mnohonásobně převyšuje počet přijatých studentů, se může výrazně prodloužit doba před přijetím na školu. Tím se také zvyšuje věk studentů. Dalšími důvody pozdějšího zahájení studia bývá i pobyt v zahraničí nebo intenzivní studium jazyků. "Než jsem podala přihlášku na vysokou školu, strávila jsem tři roky ve Velké Británii jako au-pair," říká Nikola Fišerová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. "Nejen, že jsem se naučila slušně anglicky, navíc jsem získala spoustu zkušeností a možností pro uplatnění po studiu. Tím, že jsem začala studovat až ve dvaadvaceti letech do kategorie studentů "po limitu" snadno zapadnu. Pokud budu chtít pokračovat v magisterském studiu, nebo dokonce doktorandském studiu, mám smůlu."
Brigády nic neřeší
Uživit děti studující delší dobu může být pro rodinný rozpočet náročné. "Je nutné platit dopravu, ubytování, jídlo a všechny pomůcky. Ale protože je syn velmi nadaný, neradi bychom mu bránili ve studiu z finančních důvodů," sděluje Vladislava Šimůnková z Liberce, jejíž syn studuje na lékařské fakultě v Praze. "Pokud bude dál studovat a my bychom měli přijít o všechny příspěvky a daňové úlevy, nebudeme schopni dávat, co potřebuje. Na brigádu už chodí, ale na tu s větším výdělkem potřebuje víc času. A kde ho vzít při tak náročném studiu, které má? "
Postgraduální studium
Pro studenty, kteří chtějí po absolvování vysoké školy pokračovat v doktorandském studiu, znamená věkové omezení vyplácení sociálních příspěvků další finanční zatížení. To může v některých případech, například u sociálně slabších rodin, negativně ovlivnit možnost pokračování ve studiu. "Na lékařských fakultách začínají studenti v postgraduálních programech většinou až po dvacátém pátém roce," uvádí Petr Sucharda člen Akademického senátu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. "Přitom stipendium, na které jako frekventanti doktorského studia mají nárok, je 5000 korun měsíčně. Pro studenty, kteří navštěvují školy i po této věkové hranici, to v praxi znamená snížení jejich reálných příjmů pod hranici minimální mzdy." Při postgraduálním studiu lze získat různé granty nebo příspěvky, ale není to pravidlem. Většina ze studentů situaci řeší zaměstnáním na poloviční, někteří i na plný úvazek. "Je to samozřejmě nesmírně časově náročné a to, co bychom měli věnovat studiu, částečně strávíme vyděláváním peněz na živobytí," svěřuje se Jan Kliment, student Masarykovy univerzity v Brně.
Málo peněz v resortu
Podle odborníků z ministerstva školství je i tento stav zřejmě zaviněn nedostatkem peněz v resortu. "Při projednávání znění zákona ministerstvo školství navrhovalo, aby tato hranice byla vyšší, hlavně s ohledem na studenty v postgraduálních programech," vysvětluje Josef Beneš, ředitel odboru vysokých škol Ministerstva školství ČR. "Bohužel, návrh se nám nepodařilo prosadit a ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo věkovou hranici pro poskytování sociálních výhod studentům na 26 let." Ředitelka odboru sociální politiky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Marie Kudlová tvrdí, že nebyl shledán žádný důvod pro prodlužování věkové hranice podpory studentům: "V době, kdy byl tento zákon ustanoven, se počítalo s nejdelší dobou studia. To bylo šest let na medicíně. Pokud člověk v 19 letech odmaturoval, bylo možné to zvládnout. Nevidíme žádný důvod hranici posunovat. Jeden čas byly dokonce návrhy na její zkrácení."
O jaké výhody přichází student vysoké školy ve 26 letech:
* přídavky na děti
* sociální příplatky
* daňové úlevy pro rodiče
* zvýhodněné ceny jízdenek, vstupného, ubytování a stravování
Co musí student platit:
* sociální pojištění
* zdravotní pojištění
Starší studenti
Šestadvacetiletých i starších studentů je z různých důvodů dost. Na některé, například umělecké školy, se zájemci často dostávají až "poněkolikáté". V situaci, kdy počet zájemců o studium mnohonásobně převyšuje počet přijatých studentů, se může výrazně prodloužit doba před přijetím na školu. Tím se také zvyšuje věk studentů. Dalšími důvody pozdějšího zahájení studia bývá i pobyt v zahraničí nebo intenzivní studium jazyků. "Než jsem podala přihlášku na vysokou školu, strávila jsem tři roky ve Velké Británii jako au-pair," říká Nikola Fišerová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. "Nejen, že jsem se naučila slušně anglicky, navíc jsem získala spoustu zkušeností a možností pro uplatnění po studiu. Tím, že jsem začala studovat až ve dvaadvaceti letech do kategorie studentů "po limitu" snadno zapadnu. Pokud budu chtít pokračovat v magisterském studiu, nebo dokonce doktorandském studiu, mám smůlu."
Brigády nic neřeší
Uživit děti studující delší dobu může být pro rodinný rozpočet náročné. "Je nutné platit dopravu, ubytování, jídlo a všechny pomůcky. Ale protože je syn velmi nadaný, neradi bychom mu bránili ve studiu z finančních důvodů," sděluje Vladislava Šimůnková z Liberce, jejíž syn studuje na lékařské fakultě v Praze. "Pokud bude dál studovat a my bychom měli přijít o všechny příspěvky a daňové úlevy, nebudeme schopni dávat, co potřebuje. Na brigádu už chodí, ale na tu s větším výdělkem potřebuje víc času. A kde ho vzít při tak náročném studiu, které má? "
Postgraduální studium
Pro studenty, kteří chtějí po absolvování vysoké školy pokračovat v doktorandském studiu, znamená věkové omezení vyplácení sociálních příspěvků další finanční zatížení. To může v některých případech, například u sociálně slabších rodin, negativně ovlivnit možnost pokračování ve studiu. "Na lékařských fakultách začínají studenti v postgraduálních programech většinou až po dvacátém pátém roce," uvádí Petr Sucharda člen Akademického senátu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. "Přitom stipendium, na které jako frekventanti doktorského studia mají nárok, je 5000 korun měsíčně. Pro studenty, kteří navštěvují školy i po této věkové hranici, to v praxi znamená snížení jejich reálných příjmů pod hranici minimální mzdy." Při postgraduálním studiu lze získat různé granty nebo příspěvky, ale není to pravidlem. Většina ze studentů situaci řeší zaměstnáním na poloviční, někteří i na plný úvazek. "Je to samozřejmě nesmírně časově náročné a to, co bychom měli věnovat studiu, částečně strávíme vyděláváním peněz na živobytí," svěřuje se Jan Kliment, student Masarykovy univerzity v Brně.
Málo peněz v resortu
Podle odborníků z ministerstva školství je i tento stav zřejmě zaviněn nedostatkem peněz v resortu. "Při projednávání znění zákona ministerstvo školství navrhovalo, aby tato hranice byla vyšší, hlavně s ohledem na studenty v postgraduálních programech," vysvětluje Josef Beneš, ředitel odboru vysokých škol Ministerstva školství ČR. "Bohužel, návrh se nám nepodařilo prosadit a ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo věkovou hranici pro poskytování sociálních výhod studentům na 26 let." Ředitelka odboru sociální politiky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Marie Kudlová tvrdí, že nebyl shledán žádný důvod pro prodlužování věkové hranice podpory studentům: "V době, kdy byl tento zákon ustanoven, se počítalo s nejdelší dobou studia. To bylo šest let na medicíně. Pokud člověk v 19 letech odmaturoval, bylo možné to zvládnout. Nevidíme žádný důvod hranici posunovat. Jeden čas byly dokonce návrhy na její zkrácení."
O jaké výhody přichází student vysoké školy ve 26 letech:
* přídavky na děti
* sociální příplatky
* daňové úlevy pro rodiče
* zvýhodněné ceny jízdenek, vstupného, ubytování a stravování
Co musí student platit:
* sociální pojištění
* zdravotní pojištění
