Započítává se práce v zahraničí do odpracovaných let potřebných pro nárok na důchod?
Připomeňme, že nárok na důchod z českého důchodového pojištění má občan, pokud splní podmínky stanovené českými předpisy, tedy v případě starobního důchodu dosáhne důchodového věku a získá potřebnou dobu pojištění. Pokud v ČR nezískal stanovený počet let, pak se pro splnění podmínky doby pojištění přihlíží i k dobám, které byly získány v některém členském státě EU nebo ve státě, se kterým má ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení, (jde o takzvaný princip sčítání dob pojištění).
Které státy to jsou?
Jde o státy Evropské unie včetně států: Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko a Island. Kromě toho má Česká republika uzavřeny dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení s celou řadou států, například s Kanadou, Austrálií, USA, Ruskou federací, Indií, Chile, Izraelem, Japonskem, Ukrajinou, aj. Kompletní přehled smluv o sociálním zabezpečení sjednaných ČR je uveden na webových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí a ČSSZ. K době odpracované například na Novém Zélandu, tedy na území tzv. „nesmluvního“ státu, nelze pro nárok na český důchod přihlédnout.
Pro úplnost, oblast sociálního zabezpečení, tedy i důchodů, v rámci EU upravují tzv. koordinační nařízení. Tato pravidla nemají za cíl sjednotit podmínky, ale zajistit, aby osoby, které pracovaly ve dvou či více státech, nebyly poškozeny na svých důchodových právech oproti osobám, které pracovaly pouze v jednom státě. Koordinační nařízení jsou založena na čtyřech základních principech – princip rovného zacházení, princip jediného pojištění (osoba podléhá právním předpisům toho státu, kde vykonává výdělečnou činnost), princip sčítání dob pojištění a princip výplaty dávek do druhého státu. Na nich je založena také většina mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení.
Jsou podmínky pro nárok na důchod v rámci Evropské unie jednotné?
Podmínky nejsou v EU jednotné. Jsou stanoveny právními předpisy každého státu, tedy podmínky nároku na důchod se v různých státech liší. V každé zemi je například jiný důchodový věk i doba pojištění potřebná pro vznik nároku na starobní důchod. O podmínkách nároku na důchody je vždy třeba se informovat u kompetentní instituce v příslušném státě, která podá přesné informace.
Jak je to s výší důchodu?
I výši důchodu si každý z členských nebo smluvních států stanovuje podle svých národních předpisů, samozřejmě s přihlédnutím ke koordinačním nařízením EU nebo příslušné mezinárodní smlouvě.
Každý stát, kde občan pracoval a splnil podmínky nároku na důchod, přizná důchod ve výši odpovídající době pojištění získané v daném státě. Zjednodušeně řečeno každý stát vyplácí penzi za dobu, kterou z celkově odpracované doby člověk získal v tomto konkrétním státě. V praxi pak může nastat situace, že můžete brát částečný tzv. dílčí důchod z několika států, a kyždý může být přiznán od jiného data, protože důchodový věk je v jednotlivých státech různý.
Co mám dělat v případě, že se do ciziny teprve chystám, ale budu pracovat v nesmluvním státě? Mám si doma hradit důchodové pojištění?
Obecně pro oblast sociálního zabezpečení platí, že podléháte právním předpisům toho státu, kde vykonáváte výdělečnou činnost. Povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení v ČR během práce v cizině nemáte. Chcete-li však, aby se vám toto období započítalo pro budoucí český důchod, máte možnost přihlásit se na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště k dobrovolnému důchodovému pojištění.
Pokud jsem pracovala v různých státech, kde mám požádat o důchod?Pokud se jedná o členský stát EU anebo smluvní stát, stačí, když požádáte o důchod ve státě, kde trvale bydlíte anebo pracujete a příslušná instituce tohoto státu (v ČR to bude ČSSZ), si sama vyžádá všechny potřebné podklady.
Pokud byste ovšem pracovala v tzv. nesmluvním státě, musíte podat žádost o důchod v tomto státě a ten podmínky nároku na důchod posoudí výhradně podle svých vnitrostátních předpisů.
