Kdy a proč vás napadlo otevřít obchod zaměřený na chilli delikatesy?
Bylo to asi před pěti lety, kdy jsem ukončil práci ajťáka. V té době jsem si říkal, že bych chtěl konečně dělat něco, co mě naplňuje a baví. Přemýšlel jsem a pátral. A pak mi to najednou došlo. Oči mi utkvěly na mé lahvičce s chilli, kterou jsem si už v té době vozil všude s sebou. Najednou bylo vše naprosto jasné.
Zajímavé profeseV rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. U burčáku si řekly, že zkusí podnikat. Rozjely firmu, která má úspěch |
Vy máte k chilli nějaký osobní vztah?
Chilli je fenomén, chilli je droga, chilli je velký miláček. Jakmile ho jednou zkusíte, už se stane nenahraditelnou součástí vašeho života. Já osobně ho používám ke všemu. K snídani si dávám chilli s jogurtem, chilli kápnu i do čaje, v poledne do polévky, do guláše, večer na pečivo, prostě hodí se kamkoliv. Na chilli ujíždím už asi sedmnáct let a pořád mě dokáže překvapit a hlavně potěšit. Takže žádná náhoda, ale velmi silný milostný vztah. Ostatně, neumím si představit člověka, který by chtěl prodávat chilli a neměl by k němu osobní vztah. To by opravdu nešlo.
Když se řekne chilli, většinou si představíme malou, pořádně pálivou papričku. Jak jí přijít na chuť, když na ni nejsme zvyklí?
To je asi největší problém. U nás v Česku má naprostá většina lidí spojenou tuto papričku s enormní pálivostí, což je, bohužel, nejčastější mýtus. Chilli je hlavně o skvělé chuti a ta pálivost je jen spojená nádoba. Svým zákazníkům vždy říkám, že když cítí jenom pálivost, je to buď výběrem špatného chilli, což je problém hlavně českých hypermarketů, anebo si laťku nastavili moc vysoko. Není totiž dobré začínat na omáčce s chilli nazvané Satanova pomsta, ale je třeba sáhnout po menší síle a pomalinku své chuťové pohárky cvičit. Až si po čase zvyknou, najdou úžasné tajemství chuti i v tom pálivějším chilli.
Tomáš Nový (37)
|
Jak vzpomínáte na otevření svého prvního obchůdku?
Začátky byly samozřejmě těžké. Mladý a naivní, navíc doposud vždy jen zaměstnanec, jsem najednou musel řešit věci, které jsem neznal, takže teď, s odstupem času, se usmívám nad některými svými rozhodnutími. Ty začátky jsou o sbírání zkušeností a o tom nenechat se opít rohlíkem, zvláště u sortimentu, jako je chilli, a ve specifickém prostředí severní Moravy. Člověk si nesmí dovolit dělat chyby.
Jaké byly vaše vstupní investice?
Na začátku byl malý prostor, police s lahvičkami a představa to rozjet. O rok později se nám naskytla možnost otevřít v Třinci větší obchod, půjčili jsme si peníze a pustili se do toho. Když pominu finanční náklady přesahující milion korun, které stále splácíme, byl obrovskou investicí můj čas. Vlastně dodnes věnuji práci celý den, neznám volné víkendy ani dovolenou. Je mi jasné, že rodina tím trpí, takže svůj čas považuji za další z velkých investic.
Neměl jste strach, že k vám do obchodu nebude nikdo chodit?
Samozřejmě, že ano. Většinou jsem od zákazníků slyšel, že sice našemu obchůdku strašně fandí, že tam máme super věci, ale prodejně dávali tak tři měsíce života. To mě ale strašně nakoplo, protože rád zdolávám věci, které jsou pro ostatní složité a někdy až nedosažitelné. Chilli není produkt, který dáte do regálu a on se sám prodá. O chilli musíte něco vědět, protože pak nejlépe zákazníkovi vysvětlíte, co bude pro něj nejlepší a neutrhne mu to pusu. Každopádně práci a obchodu jsem věnoval sedm dní v týdnu, a tak nějak to zůstalo až do současnosti, i když teď je to samozřejmě už veselejší. Akce, na kterých budeme vystupovat, si už můžeme vybírat.
Proč by měli jíst lidé chilli? Je pravda, že má silné protirakovinné účinky?
Určitě. Chilli, nebo přesněji kapsaicin obsažený v chilli, se v poslední době hojně začíná využívat v medicíně. Některé výzkumy ukazují, že kapsaicin dokáže ničit rakovinotvorné buňky. Není samozřejmě náhoda, že země střední Ameriky nebo Indie mají o dost nižší výskyt některých druhů rakoviny než jiné země. Asi není třeba dodávat, že právě v těchto lokalitách patří chilli do běžného jídelníčku. Pro muže je chilli nejlepší prevencí rakoviny prostaty. Jinak se kapsaicinem léčí lupénka, unavené svaly a třeba křečové žíly.
Jak se chilli vlastně správně jí? Co byste poradil těm, kteří ho nemohou sníst kvůli jeho palčivosti?
Tady je má odpověď velmi jednoduchá. Je třeba ho jíst tak, aby vám chutnalo. Nejlepší je se poradit a začít na něčem méně pálivém. U nás v obchodě se vždy snažíme jít od té nejnižší pálivosti a dát zákazníkovi ochutnávat postupně větší sílu. Sám si pak určí, co je pro něj nejlepší volba. Když to náhodou přepísknete, na utlumení pálivosti výborně funguje mléko. Platí, že čím je tučnější, tím lépe pomáhá. Je zajímavé, že s kapsaicinem si poradí i alkohol - čím čistější, tím lepší. Ale pozor na vybíjení klínu klínem.
Vyrábíte si ze samotného chilli nějaké speciality, které pak prodáváte?
Podílíme se na výrobě několika produktů. Asi nejpoužívanější je zmíněná omáčka Satanova pomsta. Přidává se do Andělských pralinek nebo třeba také do piva, které se jmenuje Firedog z Qásku. Dodáváme chilli i do nakládaných křepelčích vajíček, ve spolupráci s jedním řeznictvím vyrábíme také vlastní řadu pikantních paštik, které mají u zákazníků velký úspěch. Tajemstvím je poctivá řeznická práce a k tomu jemná dávka chilli.
Odkud chilli dovážíte, ve které zemi je podle vás znalců nejlepší?
Je spousta druhů a spousta trendů chilli. My se specializujeme na země střední a jižní Ameriky, tam je chilli fenomén a po staletí patří k jejich kultuře. Recepty se dědí z generace na generaci. Jsou to nejen úžasné omáčky, ale kolikrát až neskutečné příběhy, podobné tomu našemu.
Vy ale prodáváte i další sortiment, například sýry z celého světa. Nechodí k vám lidé nakupovat spíš kvůli těm sýrům?
Ano, škála našeho sortimentu je hodně široká. Jsem přesvědčený, že jenom s chilli bychom v našem regionu neměli šanci. Snažíme se lidem nabídnout komplexnost, aby přišli a odnesli si vše, co potřebují, a už nikam jinam nemuseli. I proto většinu výrobků mohou zákazníci před koupí ochutnat.
Co všechno prodáváte?
Ten výčet je opravdu pestrý. Od chilli všeho druhu, přes sýry, olivy, nejrůznější zahraniční kuchyně, nápoje až třeba po máslo, chléb a čokoládu. Náš sortiment přesahuje tři tisíce položek. Snažíme se, abychom měli vše, co by člověka milujícího kvalitní a dobré jídlo mohlo zajímat.
Nabízíte své produkty i na různých akcích, které jsou pro vás zřejmě klíčové. Je to tak?
Nejrůznějších akcí se účastníme celoročně, pořádáme degustační večery nebo akce na klíč, zhruba od dubna do září se pak nezastavíme, někam vyjíždíme víkend co víkend. Určitě bych zmínil Garden Food Festival v Olomouci, kde máme stánek a také vystupujeme s naší chillishow. Těch chilli akcí je už vcelku dost a pořád přibývají, protože chilli je stále populárnější. Srdeční záležitost je pro mě naše vlastní 3NEC Gastro Show. Tohle je naše třinecké gastro dítko, které se snažíme vylepšovat a posouvat dál. Letos se bude konat 9. července a nebude chybět ani chilli v podobě soutěže o Třineckého chillimana. Akce je zdarma, takže opravdu každý, kdo má zájem, má možnost vyzkoušet úžasná jídla šéfkuchařů, které by třeba běžně neměl možnost ochutnat.
Zdarma? Vyplatí se vám to?
Cílem festivalu je lidem ukázat, že jídlo může být úžasná zábava, že to nemusí být jen o tom zahnat hlad. Velkou odměnou pak pro nás je zpětná vazba od lidí, když za námi pak přijdou s tím, že nikdy neměli možnost ochutnat něco takového, a že to budou nyní vyhledávat. Je to ten nejlepší pocit, že i my jsme trošinku přispěli ke zlepšení povědomí o kvalitní gastronomii v našem regionu.
Čím jste se živil před tím, než jste začal podnikat?
Mé původní povolání je správce informační soustavy, prostě klasický ajťák. Dřív jsem obsluhoval ekonomický software a pomáhal rozjíždět po technické stránce prodejny potravin.
Máte nějaké vize, plány do budoucna v souvislosti s chilli?
Plány samozřejmě mám, jsou hnacím motorem toho, co dělám. Určitě mezi ně patří snaha dostávat kvalitní chilli mezi lidi, aby takových šílenců, jako jsem já, bylo co nejvíce. Samozřejmě hodlám dále jezdit na akce a pořádat soutěže v pojídání chilli. Nebráním se ani rozšiřování prodejen v takzvaném franchisingovém konceptu. Jak už jsem říkal, podnikat v chilli může jen nadšenec, srdcař. Kdo s chilli nežije, nemůže být nikdy úspěšný prodejce.
Co říkáte na zavedení elektronické evidence tržeb?
Přijde mi, že v současné době je normální spíše „vysávat“ náš rozpočet a hlavně nemít svůj vlastní názor. Mělo by být přirozené, že lidé, kteří pracují, dostanou odměnu a ne aby to bylo naopak. EET zničí spoustu lidí, kteří tvrdě makají, kteří dávají do svého podnikání hodně práce, času a hlavně i rizika. Osobně si myslím, že ta cesta vede úplně jinudy než EET. Ono by stačilo povolit tu smyčku u krku a ne ji neustále přitahovat. Ale to by se některým nehodilo do krámu.
Co je pro drobné podnikatele v dnešní době nejtěžší?
To nejtěžší je asi sám sebe přesvědčit, že to, v čem chcete podnikat, je tou pravou a jedinou cestou, kterou chcete jít. Prostě se rozhodnout a dát do toho všechno. Nenechat se odradit prvním neúspěchem a jít si za svým snem. Z těch praktických věcí určitě některá nesmyslná nařízení a byrokracie - to je něco, co mě strašně ubíjí a bere energii. Za ostatní věci si člověk tak nějak může sám. Je to přesně to, co mám na podnikání strašně rád. A i když budu kolikrát nadávat, jak mě to štve, tak je tu něco, co bych neměnil - ten pocit, že si za dobré i špatné rozhodnutí můžu sám. To, jestli se mi bude dařit, je z velké části jen na mně a za ten pocit svobody, i když je to relativní, to stojí.
