V současné době je na státních středních školách v České republice málo kvalifikovaných učitelů jazyků. Podle odborníků to není způsobeno nízkým počtem kvalitních vyučujících, ale p ředpisy ministerstva školství, které kladou mnohdy nesplnitelné nároky na jejich kvalifikaci. Navíc chybějí rozšiřující studijní programy, které by učitelům umožnily získat na vysoké škole další aprobaci studiem při zaměstnání. Těm, kteří chtějí učit jazyk, nestačí ani letité učitelské zkušenosti v zahraničí.
"Pokud chce někdo učit jazyk na střední škole, musí absolvovat magisterské studium všeobecně vzdělávacích předmětů s aprobací na určitý jazyk pouze na učitelských oborech pedagogických nebo filozofických fakult," uvádí Eva Galušková z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Pro všechny zájemce z řad učitelů bez způsobilosti učit jazyky i pro ty, kteří absolvovali jinou, třeba technickou školu, to v praxi znamená, že pokud si chtějí zvýšit kvalifikaci, musí začít znovu studovat bez ohledu na to, že už vysokoškolské vzdělání mají. "Mám učitelskou aprobaci pro výuku matematiky a fyziky pro základní školy. Absolvoval jsem tříletou stáž v oboru ve Spojených státech," svěřuje se sedmatřicetiletý Michael Jaroš z Prahy. "Mé vzdělání a zkušenosti jsou spíše použitelné pro starší žáky, protože je mohu učit i žádanou terminologii v angličtině. Musím se však na základní školu vrátit, protože znova studovat pedagogickou fakultu už nechci, navíc jsem živitel rodiny."
Studovat při zaměstnání
Pro ty, kdo mají jazykové a pedagogické znalosti, by pomohla nabídka kratšího, doplňujícího studia, kde by si učitel mohl rozšířit aprobaci o jazyky. "Je to věc vysokých škol, protože si studijní programy sestavují," říká Galušková. Na většině fakult navíc nelze tyto obory studovat kombinovaně nebo dálkově, ale pouze v plném denním studiu. To potvrzuje Jitka Tůmová z oddělení cizích jazyků Pedagogického centra v Praze: "Připravujeme spoustu kursů pro rekvalifikaci a další vzdělávání učitelů, ale pokud chtějí učit jazyk na střední škole nebo na druhém stupni základních škol, nezbývá jim nic jiného než začít studovat od začátku na příslušné fakultě. Dálkové studium by pro ně bylo přijatelnější, ale ani to skoro nikde není umožněno." V loňském roce z devíti pedagogických fakult v České republice otevíraly pouze tři rozšiřující studium učitelství pro střední školy v dálkových formách. Podle vysokých škol je to způsobeno nedostatkem peněz.
Učit dočasně
Současná legislativa zná jen dočasné řešení: Neaprobovaným učitelům lze udělit takzvanou výjimku na dobu do 30. června 2001, ve které by měli začít studovat. Podepíšou smlouvu na dobu určitou a až po předložení dokladu o doplnění kvalifikace s nimi může být uzavřen trvalý pracovní poměr. Co bude dál, dnes nikdo neví. Absolventi s odpovídající kvalifikací mají málokdy zájem o práci na středních školách. Raději své znalosti využijí na lépe placených místech. "Snažíme se sehnat kvalifikované lidi, ale nemůžeme je dostatečně zaplatit. Absolventi jdou raději učit do soukromých jazykových škol a agentur nebo přímo do firem," vysvětluje Jarmila Synková, vedoucí předmětové komise angličtiny gymnázia v Praze 3. Ve většině škol se snaží tento problém řešit tím, že berou zkušebně a pouze na krátký čas lidi s nedostatečným vzděláním. Mnozí z nich mají nižší platový tarif kvůli kratšímu zápočtu praxe. Důsledkem je zvýšená fluktuace a neucelené znalosti žáků.
Soukromé školy
Podle Dagmar Hejčlové z Vysoké školy pedagogické v Hradci Králové jsou soukromé školy oproti státním ve výhodě. Učitelé jazyků na těchto školách sice musí splňovat stejné kvalifikační předpoklady jako jejich kolegové ze státních škol, ale zájem o dočasná místa je vyšší. Soukromé školy nabízejí smluvní mzdy. Ty bývají vyšší, než je učitelský plat na státní škole. "Po uchazečích o vyučování jazyka požadujeme vysokoškolské vzdělání a příslušnou státní zkoušku. S fluktuací jazykářů tolik potíží nemáme, protože se neřídíme platovými tarify a tabulkami jako státní školy a učitele platíme podle toho, co umějí," potvrzuje Kateřina Vítková, zástupkyně ředitele Soukromého středního odborného učiliště stravování a cestovního ruchu z Prahy 6.
"Pokud chce někdo učit jazyk na střední škole, musí absolvovat magisterské studium všeobecně vzdělávacích předmětů s aprobací na určitý jazyk pouze na učitelských oborech pedagogických nebo filozofických fakult," uvádí Eva Galušková z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Pro všechny zájemce z řad učitelů bez způsobilosti učit jazyky i pro ty, kteří absolvovali jinou, třeba technickou školu, to v praxi znamená, že pokud si chtějí zvýšit kvalifikaci, musí začít znovu studovat bez ohledu na to, že už vysokoškolské vzdělání mají. "Mám učitelskou aprobaci pro výuku matematiky a fyziky pro základní školy. Absolvoval jsem tříletou stáž v oboru ve Spojených státech," svěřuje se sedmatřicetiletý Michael Jaroš z Prahy. "Mé vzdělání a zkušenosti jsou spíše použitelné pro starší žáky, protože je mohu učit i žádanou terminologii v angličtině. Musím se však na základní školu vrátit, protože znova studovat pedagogickou fakultu už nechci, navíc jsem živitel rodiny."
Studovat při zaměstnání
Pro ty, kdo mají jazykové a pedagogické znalosti, by pomohla nabídka kratšího, doplňujícího studia, kde by si učitel mohl rozšířit aprobaci o jazyky. "Je to věc vysokých škol, protože si studijní programy sestavují," říká Galušková. Na většině fakult navíc nelze tyto obory studovat kombinovaně nebo dálkově, ale pouze v plném denním studiu. To potvrzuje Jitka Tůmová z oddělení cizích jazyků Pedagogického centra v Praze: "Připravujeme spoustu kursů pro rekvalifikaci a další vzdělávání učitelů, ale pokud chtějí učit jazyk na střední škole nebo na druhém stupni základních škol, nezbývá jim nic jiného než začít studovat od začátku na příslušné fakultě. Dálkové studium by pro ně bylo přijatelnější, ale ani to skoro nikde není umožněno." V loňském roce z devíti pedagogických fakult v České republice otevíraly pouze tři rozšiřující studium učitelství pro střední školy v dálkových formách. Podle vysokých škol je to způsobeno nedostatkem peněz.
Učit dočasně
Současná legislativa zná jen dočasné řešení: Neaprobovaným učitelům lze udělit takzvanou výjimku na dobu do 30. června 2001, ve které by měli začít studovat. Podepíšou smlouvu na dobu určitou a až po předložení dokladu o doplnění kvalifikace s nimi může být uzavřen trvalý pracovní poměr. Co bude dál, dnes nikdo neví. Absolventi s odpovídající kvalifikací mají málokdy zájem o práci na středních školách. Raději své znalosti využijí na lépe placených místech. "Snažíme se sehnat kvalifikované lidi, ale nemůžeme je dostatečně zaplatit. Absolventi jdou raději učit do soukromých jazykových škol a agentur nebo přímo do firem," vysvětluje Jarmila Synková, vedoucí předmětové komise angličtiny gymnázia v Praze 3. Ve většině škol se snaží tento problém řešit tím, že berou zkušebně a pouze na krátký čas lidi s nedostatečným vzděláním. Mnozí z nich mají nižší platový tarif kvůli kratšímu zápočtu praxe. Důsledkem je zvýšená fluktuace a neucelené znalosti žáků.
Soukromé školy
Podle Dagmar Hejčlové z Vysoké školy pedagogické v Hradci Králové jsou soukromé školy oproti státním ve výhodě. Učitelé jazyků na těchto školách sice musí splňovat stejné kvalifikační předpoklady jako jejich kolegové ze státních škol, ale zájem o dočasná místa je vyšší. Soukromé školy nabízejí smluvní mzdy. Ty bývají vyšší, než je učitelský plat na státní škole. "Po uchazečích o vyučování jazyka požadujeme vysokoškolské vzdělání a příslušnou státní zkoušku. S fluktuací jazykářů tolik potíží nemáme, protože se neřídíme platovými tarify a tabulkami jako státní školy a učitele platíme podle toho, co umějí," potvrzuje Kateřina Vítková, zástupkyně ředitele Soukromého středního odborného učiliště stravování a cestovního ruchu z Prahy 6.
