"Vida, to by mohlo být zajímavé," řeknou si. Aniž se kouknou od mapy, bezmyšlenkovitě jdou přímo k ní. Za chvíli zjistí, že cestu zvolili špatně - je plná kamenů. O pár desítek metrů dál narazí na divokou řeku, ale most či lávka nikde. Pocit námahy - čím dál marnější - se stupňuje. Už se připozdívá. Jediným cílem je vrátit se zdravý zpět k autu. Výletník si myslí, že se vrací stejnou cestou. Ale bludiště lesních pěšinek ho brzy vyvede z omylu, ne však nazpět.
Je čím dál naštvanější, otrávenější. Výlet se dávno změnil v kalvárii. Podobně prochází značné procento lidí celým životem. Nepřemýšlí o svých cílech a způsobu jejich dosažení. To je nejen špatné, ale také zbytečně namáhavé. "Pro loď, která nezná svůj cíl, je každé počasí nepříznivé," říkával politik Michail Gorbačov.
Zamyslete se proto co nejdříve nad soustavou svých životních cílů. Říká se jim také životní vize. Tou vizí nemusí být určitý časový bod, kam chcete dospět. Může to být představa optimálního průběhu života. Aspoň rámcová odpověď na otázky: Jaký chci být člověk? Jak mají probíhat mé dny - v práci, v rodinném kruhu, s přáteli?
Většina lidí své skutečné potřeby a hodnoty v každodenním životě skrývá, potlačuje každodenním pinožením se za obživou. Jen malé procento obyvatel tohoto světa je takříkajíc za vodou. Většina z vás si o nich každý den čte v novinách a cítí trýzeň nad tím, co by chtěli - a co se svými penězi mohou. Mluvil jsem se stovkami lidí o představě, co by dělali, kdyby se dostali k velkému bohatství.
 |
Co dělat, aby vám vedoucí přidal? Čekat v koutě nebo vyrazit ke zteči? |
