Covidová pandemie prověřila zaměstnavatele ze všech možných úhlů. Kolik lidí propustili? Snižovaly se platy? O kolik a na jak dlouho? Zajímali se nadřízení o své lidi na home office? Škrtalo se v benefitech? Stále více stávajících zaměstnanců, ale i nových uchazečů o práci se zajímá, jak se firma, ve které pracují nebo do ní chtějí nastoupit, v době krize chová. Teprve poté se rozhodují, zda u ní zůstanou, nebo půjdou o dům dál.
Všimla si toho i technologická společnost Ness Czech. „Momentálně hledáme vývojáře na Javu a React, mladé Business Intelligence analytiky, míst je v dnešní době opravdu hodně. Přitom pozorujeme, že se hlásí stále méně zájemců, mají mnoho možností, z čeho vybírat. Je zároveň čas nejistoty, proto si důkladně zjišťují informace o firmě, hodnocení na webech typu Atmoskop a podobně,“ říká Pavlína Janíková, viceprezidentka pro HR a marketing.
Nejhůře hodnocená bývá spokojenost s platem
Šuškanda je disciplína, kterou firma neuhlídá, ani kdyby měla celé oddělení online špionů. Šušká se nejen na sociálních sítích, ale existují i profesní platformy, kde se zájemce vcelku rychle dozví, jak to uvnitř firmy vypadá.
„Počet lidí, kteří se zajímají o hodnocení a kulturu firem, stoupá. Meziročně jsme asi o dvacet procent návštěv výše. Velmi silně nám roste takzvaná organická návštěvnost, čili více a více lidí si Atmoskop najde přes vyhledávače typu Google. Z toho usuzujeme, že se více a více stáváme standardní zastávkou při hledání práce,“ poznamenává Adam Hazdra, manažer projektu Atmoskop. cz.
Na Atmoskopu komentují bývalí i současní zaměstnanci své pozice a náplň práce ve firmě, chování kolegů, nadřízených i vedení, probere se takřka vše – od kvality kantýny přes detailní popis náplně práce až po vedení porad. A bez servítků. „Podřízení by neměli mít až tak velký strach z nadřízeného. Vedoucí by se měl chovat slušně k podřízenému a ne na něho křičet i před klienty,“ kritizuje bývalý obchodník jeden z bankovních domů.
Tradičně nejhůře hodnocené parametry jsou spokojenost s platem a nadřízenými, což se nejčastěji ukazuje i v otevřených komentářích. „Naopak dlouhodobě nejlépe hodnoceným kritériem je spokojenost s kolegy, tedy nejbližším kolektivem,“ říká Adam Hazdra. Server nyní obsahuje už na 165 tisíc hodnocení více než 32 tisíc českých firem. Kdo dá na komentáře neznámých lidí nejvíce? Právě jedni z nejvzdělanějších na trhu práce. „Informace o zaměstnavateli a kultuře firmy jsou důležitější pro rozhodování o změně práce u vysoce kvalifikovaných zaměstnanců, například vývojářů,“ prozrazuje manažer.
Firemní kultura je důležitá
O důvěryhodnost podniku se zajímají čím dál mladší ročníky. A zareagovaly na to i samy firmy. Podle Filipa Mikschika ze StartupJobs, kde nabízejí práci mladé firmy, vzrostl počet inzerentů, kteří uvádějí, že patří mezi stabilní firmy či silné značky.
Mladou generaci se snaží zaujmout „znovuobjevenými“ tradičními benefity, které důvěryhodnost podtrhují, jako například možnosti kariérních posunů, příspěvek na penzijní pojištění nebo zaměstnanecké akcie. „Vidím i v různých skupinách na sociálních sítích, že probíhají rozličné diskuse, jak které benefity fungují a jak je zaměstnanci oceňují,“ říká Mikschik.
V tuto chvíli je to navíc pro zaměstnavatele podstatné i kvůli tomu, že mají rekordní náborovou potřebu a na trhu je opět výrazný nedostatek kandidátů. „Počty obsazovaných míst jsou nyní o třináct procent vyšší než před pandemií, ovšem ochota lidí k dobrovolné změně práce je aktuálně nejnižší za posledních pět let: pouze deset procent zaměstnanců se nyní aktivně porozhlíží po zajímavých pracovních příležitostech,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik pracovního trhu ze společnosti LMC.
Podle jarního průzkumu Welcome to the Jungle je až pro 64 procent zaměstnanců firemní kultura důležitá ke spokojenosti v práci. „Společnostem, které si dávají záležet na employer brandingu a budují tak svoji značku zaměstnavatele, se lépe daří nalákat schopné a motivované lidi,“ myslí si Jan Klusoň, ředitel platformy pro život a práci.
