Jiná náplň práce? S takovou změnou v následujících dvou letech nepočítá více než polovina Čechů, stoprocentně si je jistých jen 15 procent z nich. Ani ne polovina zaměstnanců očekává, že by mohla začít pracovat u jiného zaměstnavatele nebo povýšit. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
"Lze říci, že změny ve svém zaměstnání či změnu místa častěji očekávají mladí lidé, kteří jsou teprve na počátku své kariéry. Takže spíše lidé do třiceti let než ti starší," říká Naděžda Horáková z CVVM.
Jestliže vliv investičních profesionálů na investora a jeho myšlení je spíše negativní, o to horší vliv mají média. Komu tedy věřit?
Chytrost a pověstné "zlaté ručičky" oceňují na Češích jejich zahraniční zaměstnavatelé. Co jim naopak vadí? S kým se nám nejlépe spolupracuje?
Devět medailí pro Veltlínské zelené. Nejrozšířenější odrůda v ČR splnila očekávání. Kdo vyhrál a z čeho lze vybírat?
Propouštění a neplacené přesčasy
Nejistota práce na dobu určitou nezmizela ani s novým zákonem, který její uzavírání omezil na dobu dvou let. Po půlroční přestávce po těchto dvou letech totiž může kolotoč jen několikaměsíční jistoty třeba u sezonních pracovníků začít znovu. S opakovaným uzavírám pracovních smluv na dobu určitou se přitom čeští zaměstnanci setkávají nejčastěji a také velmi neradi.
Tím se sice příliš neliší od ostatních Evropanů, ale tam se snaží o uplatnění dočasných smluv zejména u manažerských pozic. Podle průzkumu serveru jobpilot.de se nejkritičtěji k termínovaným smlouvám stavějí Němci, 44 procent z nich by na ni přistoupilo jen v případě nouze. "Nejméně kritičtí jsou ke smlouvám na dobu určitou Francouzi. Polovina z nich by na ni přistoupila bez problémů," uvádí jobpilot.de. Z negativních jevů se Češi dále nejčastěji setkávají s častým propouštěním, špatnou organizací práce, s neplacenými přesčasy a omezováním výroby. Již méně jsou konfrontováni se šikanou ze strany nadřízených, s případy nevyplácení či zpožďování mezd či neplněním kolektivní smlouvy.
Kdo má práci, moc se o ni nebojí
Ačkoli nezaměstnanost dosáhla počátkem tohoto roku svých rekordních hodnot, necelá polovina lidí, kteří práci mají, se její ztráty neobává. "Relativně větší obavy ze ztráty zaměstnání panují mezi zaměstnanci z dělnických profesí, lidmi se základním vzděláním nebo středním bez maturity. Nejjistěji se naopak cítí zaměstnanci státní
|
S jakými negativními jevy se Češi na pracovištích nejčastěji setkávají? |
| 1. Opakované uzavírání smluv na dobu určitou 2. Časté propouštění 3. Špatná organizace práce 4. Neplacené přesčasy 5. Omezování výroby 6. Zaměstnávání cizinců 7. Šikanování ze strany nadřízených Zdroj: CVVM |
správy, školství a zdravotnictví," dodává k dalším závěrům průzkumu CVVM analytik Jan Červenka. Tento strach je někdy podpořen vědomím, že právě lidé s nízkou kvalifikací a vzděláním hledají práci nejobtížněji. Jsou však regiony, kde je zvláště na namáhavé a hůře placené pozice zoufalý nedostatek pracovníků. Chybějí pracovníci v zemědělství, zedníci, šičky, švadleny. Zvláště v pohraničí je problém sehnat specializované odborníky z různých oborů - od manažerů až po lékaře. Na místo českých zaměstnanců, kterým se nevyplatí za prací dojíždět či stěhovat, nastupují v případě nedostatku cizinci.
Práce se hledá hůře
Řečeno jazykem statistiky - nejobtížněji si hledá práci nekvalifikovaný dělník či
|
Obavy z nezaměstnanosti |
| březen 2002 březen 2004 rozhodně ano 18 14 spíše ano 28 24 spíše ne 32 40 rozhodně ne 13 6 neví 9 16 Zdroj: CVVM |
zemědělec z Moravskoslezského kraje. V porovnání s výsledky průzkumu CVVM z listopadu 2002 se dá říci, že se jeho šance ještě zmenšily. Lidé si totiž myslí, že v současné době je vůbec těžší najít jakoukoli práci - jedno, v kterém oboru či regionu. "Jako snadné hodnotí získání jakékoli práce většina Pražanů, což metropoli výrazně odlišuje od zbytku republiky. Jako nejobtížnější vnímají zisk práce ve svém regionu obyvatelé střední Moravy a Moravskoslezského kraje," říká Jan Červenka.
Nejpříznivěji hodnotí svou situaci odborní a řídící pracovníci, kteří patří mezi nejspokojenější zaměstnance, po nich následují podnikatelé. Nejméně spokojeni jsou pracující v zemědělství, zpracovatelském průmyslu a obchodu.
