Obvykle se na něm podílejí i sami zaměstnanci, kterým je minimální mzda vyplácena jen „naoko“. Firma se s lidmi dohodne, že jim bude oficiálně vyplácena pouze minimální mzda a k tomu navíc další peníze v hotovosti mimo účetní evidenci, takzvané černé odměny. V některých oblastech soukromého sektoru, zvláště ve službách, je takový ilegální postup takřka pravidlem… Minimální mzda odpovídá svou výší nejnižšímu z dvanácti minimálních mzdových tarifů. Ty jsou vyhlašované stejně jako výše minimální mzdy nařízením vlády. Chrání tak pracovníky zaměstnavatelů (nejčastěji malých podniků a drobných živnostníků), u nichž není uzavřena kolektivní smlouva s odbory nebo kde taková smlouva neřeší otázky úrovně odměňování. Mzda pracovníků pak nesmí být nižší než příslušný minimální mzdový tarif.
Tarifní stupně jsou rozlišeny a odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce od těch nejméně kvalifikovaných a nejhůře odměňovaných prací (1. tarifní stupeň) až po ty nejkvalifikovanější a nejlépe placené (12. tarifní stupeň). Stupnice minimálních mzdových tarifů je vlastně stupnicí minimálních hodinových nebo měsíčních mezd pro zaměstnance vykonávající při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin různé typy činností odpovídající konkrétnímu tarifnímu stupni.
Minimální mzda tedy může být legálně vyplácena jen velmi úzké skupině pracovníků vykonávajících nejméně kvalifikované práce odpovídající 1. tarifnímu stupni. Odbory, které chrání své členy a další zaměstnance, však nesjednají kolektivní smlouvu, která by zaručovala zaměstnancům nižší výdělky než zaručují minimální mzdové tarify.
 |
Kdo najde práci v zahraničí? Anglie chce řidiče, Rakousko řezníky. Více ZDE. |
