Množství policejních zásahů, které jsou většinou iniciovány oznámením někoho zevnitř firmy či z jejího okolí, popřípadě konkurenčními firmami, stále roste. S tím přibývá i stíhaných manažerů i majitelů firem. Oznámení na BSA chodí ročně desítky.
To přimělo BSA (Business Software Alliance – společnost, která sdružuje přední výrobce softwaru) k velké kampani zacílené na boj proti softwarovým desperátům především v kreativních oborech. Právě mezi reklamními agenturami, designéry či architekty se nelegální software údajně vyskytuje nejčastěji.
Proto chce "protipirátská aliance" upozorňovat jednotlivé firmy na rizika vyplývající z užívání nelegálního softwaru i radit, jak proti pirátství bojovat a jak s ním v případě odhalení naložit.
Ani manažeři a majitelé firem nestojí mimo odpovědnost. Ta totiž padá na kohokoli, kdo se na šíření pirátského softwaru podílel, a to ať už aktivně, třeba samotnou instalací, či pasivně jeho tolerováním nebo schválením. Konečnou míru odpovědnosti vyměří až soud.
40 procent softwaru načerno
V Česku se podle průzkumu společnosti IDC používá téměř 40 procent softwaru nelegálně, což přináší softwarovému průmyslu ztráty 2,5 miliardy korun. I přesto však Česko spadá do 20 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství, za což podle odborníků vděčí zlepšení legislativy, osvětě a cíleným zátahům policie ve firmách.
Většina firem, u nichž byl nelegální software odhalen, přitom nijak detailně nesleduje, co se v jejich počítačové síti odehrává. Během krátké doby se zde přitom může nashromáždit ilegální software za stovky tisíc. Nejčetnější bývají případy, kdy je ve firmě instalováno více kopií programů, než kolik dovoluje příslušná licence.
Nejčastěji je nelegálně využíván Microsoft Office, Windows, antivirové programy (v domácnostech pak samozřejmě také počítačové hry). U odborného softwaru kralují grafické a konstrukční programy, především Adobe a Autodesk.
Kladivo dopadne na šéfa
Velkou část případů mají na svědomí sami zaměstnanci. Nejen že na svých počítačích instalují a využívají nelegální software, ale rovněž porušují autorská práva u hudby a filmů. Velké riziko z toho ovšem vyplývá nejen pro ně, ale dokonce pro samotného zaměstnavatele. Pokud totiž není možné odhalený nelegální software spojit s konkrétním zaměstnancem firmy (je například anonymně uložen na společný server), padá odpovědnost obvykle přímo na hlavu zaměstnavatele.
Za softwarová pirátství přitom hrozí pachatelům peněžité tresty - například letos v květnu musela firma ze severní Moravy uhradit škodu za držení nelegálního softwaru ve výši 250 000 korun, ale i propadnutí věci či trest odnětí svobody. Kompenzace softwarovým firmám může činit až dvojnásobek ceny licenčních poplatků. Tato částka roste meziročně podle podle BSA o 25 procent. Kromě této pokuty se musí odhalená firma připravit na úhradu nákladů na právníka pro obviněné osoby a na soudní řízení.
