ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Vzít si psa do kanceláře už není v Česku tabu. Má to ale smysl?

  • 65
Má je každý slušný startup, ale najdete je i v korporacích, redakcích, na recepcích i v dílnách. Pracovišť, kam si můžete vzít s sebou psa, přibývá. Ale není to radost pro každého kolegu ani každého psa.

Tenhle zaměstnanecký benefit je natolik mladý, že se ani nepřekládá z angličtiny. Pet-friendly kanceláře, kam mohou chodit lidé do práce i se svými psy, si totiž chválí především mladí. Často ještě nemají děti, zato jsou rádi, když si mohou do práce vzít čtyřnohého kamaráda. Jednak tak chlupáč nemusí trávit celé dny o samotě, a navíc jeho majitel nemusí spěchat hned po pracovní době domů, což se zase může hodit firmě.

Chcete být v práci blízko svého domácího mazlíčka? Najděte si dobré místo na jobDNES.cz.

A co dalšího si od psího pelíšku zaměstnavatelé slibují? Zvýšení produktivity práce svých lidí, větší pohodu na pracovišti či snazší navazování přátelských vztahů.

„Pracovní prostory přátelské k domácím mazlíčkům jsou neoddělitelnou součástí naší firemní kultury již deset let a věřím, že i díky tomu jsou zaměstnanci spokojení a pracují u nás po dlouhé roky,“ říká Zuzana Lošáková, ředitelka pro korporátní záležitosti společnosti Mars CE, výrobce cukrovinek i psího krmiva.

Pes jako ledoborec

Asi nejvíce oceňují firmy psy při stmelování kolektivu. „Díky zvířatům v práci mohou zaměstnanci navazovat přátelské vztahy snadněji a tím utužovat komunitu jako celek. Výzkumy zároveň ukazují, že díky přítomnosti psů se dávají kolegové častěji do řeči a vytvářejí hlubší sociální vazby,“ míní Lošáková.

Na jakémkoliv pracovišti tak může pes působit jako „icebreaker“, který dokáže mezi introvertními a stydlivými lidmi prolomit ledy. „Kolegové, kteří psa nevlastní, se s ním mohou odreagovat, a zvýšit tak svou pracovní produktivitu a zároveň utužovat vztahy s ostatními kolegy. I přestávky se stanou díky čtyřnohému kamarádovi smysluplnější. Pokud jste ve stresu či napjatí, využijte, že máte zvíře v blízkosti, a pomazlete se s ním, jděte s ním na procházku nebo si s ním pohrajte. Bude to ku prospěchu vašemu mentálnímu a fyzickému zdraví,“ nabádá Lošáková.

Zmapováno. Kdy se vyplatí pojistit domácího mazlíčka a jak to funguje

Tlak na vznik pet-friendly kanceláří přinesla i pandemická situace. Domácnosti si pořídily v době covidu psa a ten si zvykl na každodenní přítomnost svého pána. „S návratem majitelů do běžného pracovního života může být pro zvíře velmi stresující zůstávat celý den doma samotné. Psí chování a psychika fungují na základě zvyku, proto na ně náhlé odloučení může mít negativní vliv,“ vysvětluje veterinář Leoš Železný.

Podle britského deníku The Guardian přes 40 procent zaměstnaných Britů doufalo, že si po návratu do kanceláří budou moci vzít své mazlíčky s sebou. V Česku by doufali marně. Podle zjištění náborářských firem má dog-friendly pracoviště zatím jen asi 10 procent firem.

Kam se mazlíček (ne)hodí

Pokud má firma dost velké kanceláře nebo prostornou recepci, většinou nemá problém s tím, kam umístit pelíšek. Psy ale čím dál častěji vítají také v jiných typech pracovišť. Klíčová je vždy bezpečnost, a to jak zvířat, tak pracovníků.

„Pokud jde o pracovní prostory typu řemeslné dílny, prodejny stavebnin či zahradnictví, je vhodné vymezit psům určitý prostor a odstranit z jejich blízkosti nebezpečné předměty, kterými by si mohli ublížit. V zaměstnáních, jako jsou školy, obchodní domy nebo restaurace, je možné vytvořit odpočinkový koutek, který bude vyhrazen pro psy,“ říká Lošáková. Podle ní je nicméně vždy nutné ověřit pravidla a předpisy každého pracoviště, které dovoluje psům pobyt.

Ale pozor, prostory přátelské psům znamená přátelské všem chlupáčům. Ne každý vlastní módní plemeno Jack Russell teriéra nebo pražského krysaříka. Existují i maxipsi jako je německá doga či třeba irský vlkodav. A existují také ostřejší rasy, jako například americký pitbulteriér, dobrman nebo rotvajler. Z přátelského prostředí pak může být rázem ledové království.

„Šéf má dva slovenské čuvače. Kdykoli proběhnou uličku mezi stoly, vidím, jak všude víří mračna prachu,“ stěžuje si Zdenka, která pracuje jako účetní v korporátu. Právě alergie nebo strach z kousnutí jsou důvodem, proč se některá pracoviště zdráhají přeměnit na dog-friendly.

„Zaměstnanci, kteří si vodí mazlíčky do kanceláře, by se měli držet několika základních zásad od právních záležitostí až po zdraví zaměstnanců s ohledem na alergie a podobně,“ říká Lošáková. Je také spousta věcí, které je třeba zajistit předem. Od odstranění otevřených odpadkových košů přes zabezpečení kabelů až po vymezení zón, kam zkrátka chlupáč nesmí.

„Než vezmete svého mazlíčka do práce mezi cizí psy, domluvte se s kolegy chovateli a seznamte je na neutrálním místě někde venku,“ radí Tereza Beranová z Mars CE, která má psa u sebe celý den. „Když jsem si ho poprvé přivedla do práce, měla jsem strach, aby si zvykl na chod kanceláře. Ale hned se cítil jako doma a okamžitě si získal srdce všech kolegů. Nyní si ani neumím představit, že by pejsek se mnou do práce nešel,“ říká.

Pet-friendly očima veterináře

„Pokud majitel nevykonává práci ve vysloveně nebezpečném prostředí, kde by mohl pes přijít k úrazu nebo jiné újmě, například otravě či infekční nemoci, z hlediska duševního zdraví i vzájemného vztahu je pro psa určitě lepší, když tráví čas spolu s páníčkem,“ říká veterinář Boris Seman.

Jak vysvětluje, často to funguje i tak, že pes nesedí či neleží přímo majiteli u nohou, ale najde si spíš místo, kde má přehled o situaci v daném prostoru. I když se zdá, že se nudí, pozoruje okolí a dá se říct, že prožívá i bohatý vnitřní život a učí se, jak svět lidí funguje. Když je pes sám doma, tak mu bezesporu tyto zážitky odepíráme a tam se opravdu těch několik hodin denně nudí.

„Pes, se kterým bychom takto chtěli trávit maximum času, musí být ale správně socializován a chovatel si musí opravdu rozmyslet, jestli zvíře těch několik hodin denně na relativně malém prostoru vydrží bez zbytečného obtěžování kolegů nebo přímo majitele. Mnoha psům totiž jejich povaha nedovolí jen tak ležet a pozorovat okolí, ale musí si věci osahat, v případě psa spíš ochutnat, zkusit kousnout, vyvolat nějakou reakci u zkoumaného objektu,“ poznamenává Seman.

Samozřejmostí a nutností podle něj je, že chovatel svého psa dostatečně zná a ovládá natolik, aby dokázal předcházet jeho nevhodným reakcím v neočekávaných situacích. Další a neposlední podmínkou je i zjištění si situace u kolegů, jestli by byli ochotni takového psího parťáka do kolektivu vůbec přijmout.

Nejvhodnější je, když mají chovatel i pes možnost vyzkoušet si tuto situaci na nějakou kratší dobu, a ne hned daných osm hodin v kuse. „Pet-friendly kanceláře rozhodně nejsou pro každého psa, ani pro každého chovatele,“ uzavírá veterinář.