Řešením je uzavřít si soukromé zdravotní pojištění dávek při pracovní neschopnosti. Pojistit se může ten, kdo vydělává, obvykle jsou pojistky pro zaměstnance či podnikatele od 18 do 55 let.
U některých pojišťoven si zdraví můžete pojistit samostatně (např. ČP Zdraví, ING, Kooperativa, Generali, Uniqa), u jiných jen jako formu připojištění k životní pojistce.
Starší zaplatí víc
Za rok zaplatíte za pojištění denních dávek od několika stokorun až po desetitisíce. Záleží i na tom, jste-li mladí či starší, žena či muž.
Do dávky 300 korun denně většinou pojišťovny nevyžadují doklad o příjmu. Kdo se pojišťuje na víc, dodat ho musí. Budete-li chtít, aby vám pojišťovna vyplácela v nemoci denně tisíc a více korun, musíte mít čistý měsíční příjem alespoň 50 000 korun, leckdy však i víc. Platí, že váš celkový měsíční příjem z dávek, a tady se pak sčítá takzvaná státní nemocenská s tou komerční, by neměl být větší než to, co si vyděláte, když jste zdraví a pracujete. Na pojistce prostě nemůžete vydělávat.
Příklady pojištění si můžete prohlédnout ZDE
Příklady jsou počítány pro roční platby pojistného na 300 a 1 000 korun denní dávky od 15. a 29. dne nemoci pro dvě věkové kategorie.
První dny nedostanete nic
To, co nově zavedl stát – takzvanou karenční lhůtu na počátku nemoci – znají komerční pojišťovny už dávno. Jenže u nich je tato lhůta, během které nedostáváte peníze, delší. Můžete si ji sjednat na 8 až 36 dní. Pokud si domluvíte pojištění s karenční dobou 29 dní, znamená to, že peníze budete dostávat až od 29. dne pracovní neschopnosti, ani o den dřív. A platí – čím delší karenční lhůta, tím levnější pojištění.
Ještě jedno omezení mají pojišťovny přichystáno: čekací dobu. Je to čas, po kterém vám teprve vznikne nárok na výplatu (většinou tři měsíce od uzavření pojistky). To znamená, že když onemocníte týden po podpisu smlouvy, nedostanete nic. Výjimkou je pouze úraz či infekční onemocnění, tedy něco, co jste nemohli čekat a sami si nezavinili.
