Volnou ruku dostaly pro rok 2003 pojišťovny při tvorbě sazeb povinného ručení, protože jejich tříletá regulace letos končí. Jak to pocítí řidiči? Vytáhnou z peněženek zase o něco víc peněz, a to i v případě, že jsou vzornými automobilisty a mohou počítat s nejvyššími bonusy. O kolik víc peněz bude povinné ručení stát, záleží nejen na stylu jízdy řidičů, ale také na kubatuře auta, se kterým jezdí, a volbě pojišťovny.
Nejcitelněji poznají v peněžence změnu sazeb povinného ručení majitelé aut do 1000 ccm a tahačů. Na zaplacení povinného ručení pro malé auto, které často slouží v rodině jako druhé vozidlo pro nákupy a pojíždění ve městě, stačilo pro tento rok 1500 korun, příští rok podraží u většiny pojišťoven nejméně o tisíc korun. Proč? Podle zástupců pojišťoven to odpovídá statistice škod. „Zvýšil se počet malých aut i frekvence škod, možná je to i tím, že se s nimi jezdí často ve městech, kde se stane víc dopravních nehod,“ říká Marek Vích z Kooperativy. To potvrzuje také výkonný ředitel České kanceláře pojistitelů Jakub Hradec: „Kategorie malých osobních automobilů vykazuje dlouhodobě největší disproporci mezi úhrnem způsobených škod a přijatým pojistným, která nemohla být odstraněna ani v průběhu minulých tří let, kdy se sazby mohly pohybovat kolem výše minimálního pojistného. Teprve nyní může dojít k narovnání.“ U tahačů se sice počet nehod rapidně nezvýšil, narostla však průměrná výše škod, často jde navíc o škodu v zahraničí.
O kartel nejde, říkají pojišťovny
Sazby pojišťoven se nápadně podobají, rozdíly jsou v řádu desetikorun, kvůli nim se přechod ke konkurenci rozhodně nevyplatí. Nařčení z kartelových dohod se však zástupci pojišťoven vehementně brání. „Kartel musím důrazně vyloučit, je logické, že velké pojišťovny, které mají obdobný počet pojištěných aut, mají hodně podobný průběh a velikost škod, ze kterých vycházely při tvorbě sazeb,“ vysvětluje Marek Vích. Jedinou výjimkou je Česká podnikatelská pojišťovna, která sazby nemění vůbec. „Vlastně když zohledníme inflaci, dokonce povinné ručení trochu zlevňujeme,“ říká zástupce pojišťovny Miroslav Hubáček. Na druhou stranu však přiznává tato pojišťovna pouze pětiprocentní bonus.
Zástupci konkurenčních pojišťoven se shodují na tom, že dlouhodobě nelze s ohledem na vývoj škod udržet nízké pojistné. „Nerozumíme postupu České podnikatelské pojišťovny a máme z něj obavy,“ říká Jakub Hradec.
Pokud se klienti rozhodnou pro změnu pojišťovny, musí vypovědět smlouvu se stávající pojišťovnou šest týdnů před jejím vypršením. Malusy dost často nová pojišťovna odpouští, bonusy, které řidič získal u předchozí pojišťovny, mu započítá. Je třeba však předložit doklad o bezeškodním průběhu dosavadního pojištění. Do sedmi dnů od zániku původní smlouvy je také třeba uzavřít novou smlouvu nebo dát poznávací značku vozu do úschovy, jinak hrozí pokuta.
Na výběr je méně pojišťoven
Další změnou, se kterou se řidiči potkají, je menší počet pojišťoven, které povinné ručení nabízejí. Mohou za to fúze pojišťoven. Kmen pojištěnců z Komerční pojišťovny již přešel do Kooperativy, IPB pojišťovna pohltí do konce roku ČSOB pojišťovnu a Zürich pojišťovna splyne zase s Generali. Co to znamená pro jejich klienty? „Původní pojišťovna, tedy ČSOB, se na ně včas obrátí s informativním dopisem o zániku pojišťovny a nabídne jim přechod k IPB. Pochopitelně bude akceptovat jejich historii, tedy získané bonusy. Záleží jen na klientech, zda nabídky využijí,“ vysvětluje Kateřina Hamerská z IPB Pojišťovny.
Dočkáme se alespoň v budoucnosti dalších slev pojistného například pro zkušenější řidiče s delší praxí nebo pro ty, kteří jezdí autem v regionech, kde je nízká nehodovost, jak je to běžné v západních zemích? „V budoucnu možná ano, ale časová řada, kdy se statistiky nehod sledují, je teprve tříletá, což je příliš málo na seriózní závěry,“ soudí Marek Vích. „Nejdůležitějším motivačním faktorem je stejně systém malus-bonus,“ doplňuje Jakub Hradec.
