Za aktuálním trendem, kdy výrobci automobilů preferují před vodíkovými auty elektromobily, stojí vysoké náklady na výrobu a skladování vodíku. Na druhé straně jeho nesporná výhoda spočívá v tom, že k jeho distribuci lze využít stávající síť čerpacích stanic.
„Na vývoji vodíkových vozidel se ale neustále pracuje a do budoucna může být toto palivo velmi perspektivní. Mezi jeho výhody patří větší dojezd a relativně rychlé doplňování paliva a jeho bezeztrátové skladování. Musí se ovšem vyřešit problémy s vysokými náklady na výrobu i skladování a chybějící infrastruktura pro doplňování paliva,“ vysvětluje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, který sám podniká v dopravě.
Dodává, že on sám ale vnímá vodík jako palivo budoucnosti, které se rozšíří spíše až od třetí dekády 21. století. Vhodné bude třeba pro větší firemní flotily především u komerčních vozidel nebo pro autobusy. Podle něj se už teď vozidla na vodík, potřebná infrastruktura i další aspekty vyvíjejí a dlouhodobě testují. A to i v České republice, například díky Ústavu jaderného výzkumu Řež.
Vodík z pohledu investorů
„Globální index zahrnující společnosti z oblasti čisté energie loni posílil o 140 procent,“ říká portfolio manažer Partners investiční skupiny Ondřej Koňák. Upřesňuje, že výkonnost akcií firem soustřeďujících se na vodík, jako jsou například Plug Power, Fuel Cell, Bloom Energy nebo Capstone Turbine, je srovnatelná s výkonností akcií Tesly.
Bez zajímavosti pak podle něj není ani úspěch české společnosti United Hydrogen, která působí v USA a investice do ní nabízí českým investorům i Fond kvalifikovaných investorů Hydrogen1.
„V současnosti vidíme výrazný rozmach elektromobility, kam patří jak auta poháněná akumulátorem, tak i auta poháněná vodíkem, kde elektřinu vyrábí palivový článek. Je otázka, která technologie nakonec převládne. Každá má své výhody a nevýhody. Největší nevýhodou akumulátorů je v současnosti dlouhá doba nabití, která se pohybuje kolem půl hodiny. Naopak dojezdem se již tato technologie přiblížila vodíku,“ vysvětluje Koňák.
Podle něj nespornou výhodou vodíku je fakt, že auto lze načerpat do pěti minut. Přitom platí, že kilogram vodíku motorista natankuje zhruba za minutu a současná auta mají nádrže na tři až pět kilogramů vodíku. Zároveň co kilogram, to dojezd asi 100 kilometrů.
„Vodík je v současnosti sice upozaděn, ale v okamžiku, kdy se podaří snížit náklady na jeho výrobu, lze tuto technologii velice rychle uvést do praxe. Lze využít současnou infrastrukturu čerpacích stanic. Uživatelé ani nemusí měnit své návyky,“ vysvětluje Koňák.
Upozorňuje, že jakkoli nyní hrají prim elektromobily, v budoucnosti najdou uplatnění obě technologie. U elektromobilů hraje silnou roli i celková energetická politika, respektive výroba elektřiny. V Německu už se proto začíná mluvit o regulaci akumulátorů ve smyslu počtu aut, které se v danou chvíli mohou dobíjet.
Vodík neodmítají ani výrobci automobilů
S vodíkem nemají problém ani samotní výrobci automobilů, což potvrzuje výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.
„Pokud se podaří výrobu a skladování vodíku výrazněji zlevnit, pak i tento druh paliva bude hrát v budoucnu důležitou roli. Je zapotřebí si uvědomit, že vybudování vodíkové plnicí stanice dnes stojí více než 30 milionů korun. Využití sítě čerpacích stanic se přitom nabízí nejen pro distribuci vodíku, ale i pro budování dobíjecích stanic,“ vysvětluje.
Samotné využití vodíku pak vidí nejprve v pilotních projektech, typicky v rámci komerční dálkové přepravy – u kamionové či autobusové dopravy nebo v dalších částech logistiky mimo automobilový průmysl, v lodích či letadlech.
S vodíkem jako palivem budoucnosti přitom počítá i Česká republika v rámci Národního akčního plánu čisté mobility a zabývá se jím i připravovaná Vodíková strategie ČR.
