Celá řada tuzemských bank proklamuje jasnou strategii – rychlost, jednoduchost a pohodlnost. Ale co cena? Na tu zapomínají? Samozřejmě. Velice dobře vědí, že Češi jsou komplexně ochotni zkousnout kdejaké zvýšení poplatků nebo úrokových sazeb bez jakéhokoli odporu. Hlavní, co českého drobného klienta zajímá je, aby měl peníze (včetně investic) v co možná největším bezpečí, aby měl maximální přehled o tom, jak to s jeho těžce vydělanými penězi vypadá a aby vůbec získal půjčku ve chvíli, kdy ji potřebuje. Cenové hledisko pro něj bývá při výběru bankovního ústavu pro správu financí nebo pro zdroj úvěrů až na druhém místě.
Zcela jiný postoj mají k bankám klienti ve Velké Británii. Z čerstvého průzkumu renomované společnosti KPMG, která sledovala chování britské bankovní klientely, vyplynulo, že Britové sledují cenovou nabídku bank velmi pozorně. Z tohoto důvodu také velice často mění finanční instituce, a to v takové míře, že bankám přidělávají celou řadu starostí. Nejvíce vrásek na čele přitom britským bankám dělá dramatické zvýšení nákladů na klienty, což pro ně do budoucna znamená jediné – pokles výnosů.
|
|
|
Hledáte podrobné informace o hypotékách? Navštivte tuto jedinečnou sekci. |
Zásadní problém, který je příkladem toho, jak mohou sami klienti ovlivnit ceny na bankovním trhu, vyplývá ze vztahu Britů k dlouhodobému zadlužení. Zatímco Češi považují hypotéku za určitý celoživotní závazek, který v průměru 15 až 20 let splácejí většinou jediné bance, průměrná délka hypotéky v Británii klesla na pouhých 5 až 7 let. Jak je to možné? Díky pozornému sledování cen úvěrů je totiž drtivá většina Britů ochotna refinancovat hypotéku nebo jiný typ úvěru, který díky konkurenční nabídce přestal být výhodný, úvěrem novým. Obdobně jsou Britové ochotni měnit například kreditní karty. Britové se s naším postojem k dlouhodobým závazkům očividně neslučují a např. hypotéku chápou spíše jako taktickým finanční nástroj.
|
|
|
Víte, jak vyzrát na jeden z bankovních poplatků? Nechte se inspirovat ZDE. |
Podle KPMG je zřejmé, že britské banky budou muset brát v potaz náklady, které vyplývají z narůstající snahy klientů o nalezení banky s nejvýhodnější nabídkou. Získání a zavedení nového klienta totiž podle odborníků přijde banku i dvanáctkrát dráž než obsluha klienta stávajícího. Tato skutečnost bude mít ovšem velice pozitivní dopad pro klientelu. Aby si banky udržely své pozice a potažmo tedy zisky, budou muset o klienty bojovat. Jak? Pochopitelně výrazným snižováním cen a zkvalitněním služeb.
Britský bankovní trh však není jediným příkladem, kdy klienti bankám ukázali, že nejsou všemocné. Před nedávnem se v Rakousku klienti Raiffeisenbank vzbouřili proti tomu, aby banka zdražila výběry z bankomatů. Banka měla v úmyslu zvednout poplatek za výběr o 35 centů (cca. 10 Kč), avšak narazila na nečekaně velkou vlnu odporu. Její klienti ji zasypali množstvím protestů a banka tak od svého záměru nakonec ustoupila.
Ani Čechy zřejmě nemine vývoj bankovního trhu směrem k britskému modelu. Otázkou je, jak dlouho bude ještě trvat, než bude také pro banky platit pravidlo „náš zákazník náš pán“. Zatím je tomu spíše naopak. Někdy se zdá až neuvěřitelné, co si české banky ve vztahu ke svým klientům dovolí. Není pak divu, že se v takovémto prostředí začínají objevovat spekulace o existenci bankovního kartelu, jehož členové v tiché shodě zvedají poplatky za své služby do nepřijatelných výšin. Jejich klienti pak většinou nemají kam přejít, neboť ani „konkureční“ banky jim levnější služby nenabídnou.
Víte, jak co nejbezpečněji investovat? Poradíme vám v tomto článku.
Jaký je váš postoj k cenám bankovních produktů? Odpustíte bance zvedání cen poplatků, nebo jste kvůli tomu ochotni přejít ke konkurenci? Co si myslíte, že by mohlo současnou nadvládou bank nad námi otřást? Těšíme se na vaše názory.
